Ruj vlasatá 'Dusky Maiden' (Cotinus coggygria 'Dusky Maiden') je kompaktní, hustě větvený purpurolistý keř, který se pod druhovým jménem ruje vlasaté prodává jen ze zvyku: ve skutečnosti jde o křížence druhu Cotinus szechuanensis a odrůdy 'Velvet Cloak'. Z osmi odrůd okruhu je to jediný mezidruhový hybrid a na rostlině je to vidět. List je menší než u ruje vlasaté, jeho okraj je zvlněný a žilky s řapíky jsou červenější než čepel. Vedle 'Royal Purple' s purpurově černým listem tak působí drobněji a živěji, spíš červeně než černě.
Udávaná výška i šířka je 150 až 250 cm, prameny se ale rozcházejí. Patent popisuje rostliny 200 až 250 cm vysoké i široké ve věku pěti až šesti let, český školkařský pramen dává rozpětí 150 až 250 cm a nizozemská velkoškolka jen 150 až 200 cm na výšku a 100 až 150 cm na šířku. Proti 'Royal Purple' a 'Foliis Purpureis', které dorůstají 300 až 500 cm, je tedy zhruba poloviční, výškou se blíží 'Magical Red Fountain' a pod ní z purpurových odrůd zůstává jen metrová 'Lilla'. Shoda nepanuje ani v popisu tvaru: patent mluví o kompaktním, hustě větveném keři, nizozemský pramen o keři volněji rostoucím, a tempo růstu se udává jako pomalé až střední.
Barva listu stojí a padá se sluncem. Podle patentu je na plném slunci jasně červenopurpurová až vínově červená, kdežto v polostínu zůstává zelenopurpurová; raší purpurově nadechlá. Je to stejná slabina, jakou český pramen uvádí u 'Lilla', a opak 'Royal Purple', o níž se píše, že v létě nezelená a téměř nebledne. Místo ve stínu stromů nebo budov tedy smysl odrůdy ruší - zbude keř neurčité barvy bez důvodu, proč ho sázet. Na podzim se list barví zlatožlutě, oranžově až šarlatově červeně.
V kvetení si zdroje odporují a rozhodnout mezi nimi nelze. Patent, tedy popis od samotného šlechtitele, říká, že odrůda kvete méně než 'Royal Purple'; nizozemská velkoškolka naopak píše o bohatém kvetení. Květy jsou drobné, v latách, a tyčinky v nich často chybějí nebo jsou nevyvinuté. Kouřový dojem dělají světle purpurové až vínově růžové chloupky na stopkách a trvá jeden až dva měsíce. Liší se i termín: v Anglii podle patentu odrůda kvete od května do začátku června, český a nizozemský pramen uvádějí červen a červenec. Komu jde hlavně o chocholy, pro toho je jistější volbou zelenolistá 'Young Lady', vybraná právě pro rané a bohaté kvetení. Výsevnost je nízká: pylu je málo a červené peckovičky se tvoří jen občas.
Mrazuvzdornost je doložena do -24 °C; je to hodnota, do níž byla odrůda podle českého pramene vyzkoušena, nikoli převod klimatické zóny. Patent je opatrnější a uvádí jen americkou zónu 7 jako nejchladnější ověřenou. Spolu s 'Lemon Lady' tak patří k choulostivějším odrůdám okruhu a do mrazových kotlin je sázkou s nejistým výsledkem; zda po tuhé zimě namrzají konce výhonů, žádný zdroj pro ni nepopisuje. K chorobám patent říká jen to, že není odolnější ani náchylnější než jiné ruje. Křížení tedy odolnost vůči verticiliovému vadnutí nepřineslo.
Použití odpovídá velikosti: menší zahrady, solitéra, smíšené keřové výsadby. Řez, jeho hloubku ani vliv na kvetení pro tuto odrůdu žádný z pramenů nepopisuje a nedoložená je i zimní podoba keře. Kdo hledá purpurový list bez nároku na pět metrů prostoru a má pro něj celodenní slunce, najde v 'Dusky Maiden' střední velikost, která v okruhu jinak chybí. Kdo má jen polostín nebo chce především letní kouř, tomu poslouží jiná odrůda.
Odrůdu vyšlechtil Peter Moore v anglickém Hampshiru. Patent klade křížení do roku 1997 a za matku označuje Cotinus szechuanensis, za otce 'Velvet Cloak'; český pramen uvádí rok 1998 a rodiče obráceně. V Evropské unii je odrůda chráněna pod kultivarovým jménem 'Londus' a DUSKY MAIDEN je jméno obchodní, kdežto americký patent ji jmenuje přímo 'Dusky Maiden'. Protože jde o mezidruhového křížence, je zápis s druhovým jménem ruje vlasaté nepřesný a správně se píše Cotinus 'Londus' DUSKY MAIDEN. Zástupce šlechtitele i nizozemská velkoškolka přesto druhové jméno používají a karta obchodní podobu zachovává.