Rozrazil klasnatý 'Snow Pearl' (Veronica spicata 'Snow Pearl') je bíle kvetoucí odrůda druhu, který u nás planě roste na výslunných stráních, skalních stepích a suchých pastvinách. Jméno, v překladu sněhová perla, odkazuje na barvu klasů. Z původního prostředí si rostlina nese nároky i odolnost: chce slunce a propustnou zem, sucho jí nevadí, mokro ano.
Ozdobou jsou vzpřímené klasy hustě obsazené drobnými kvítky. Rozkvétají postupně od báze ke špičce, takže jeden klas kvete několik týdnů a v době, kdy je dole odkvetlý, nahoře ještě nasazuje. Bílá barva tu nepůsobí jako jedna plocha, ale jako jemné zrnění, které se mezi sytě barevnými trvalkami čte jako zklidnění. Hlavní kvetení připadá na léto.
Listy jsou podlouhlé, na okraji pilovité a na lodyhách stojí proti sobě. Na zimu nadzemní část zatahuje a trs přečká pod zemí, na jaře znovu raší. Rostlina je vytrvalá a během let se pomalu rozšiřuje do stran. Výběžky do okolí neutíká, takže sousední trvalky nepřerůstá.
Odkvetlé klasy je dobré odstraňovat: rostlina tím nevkládá sílu do semen a z postranních pupenů vyhání další, kratší klasy. Po několika letech, kdy trs uprostřed řídne, se na jaře rozdělí a mladé okrajové části se vysadí znovu.
Nejlépe se mu daří na plném slunci, v polostínu kvete řidčeji a lodyhy se natahují za světlem. Půda má být propustná, spíš chudší než přehnojená, písčitá, štěrkovitá nebo hlinitá, vápník mu prospívá. Vzrostlé rostliny zvládnou i delší přísušky bez zálivky. Mráz u nás snáší bez potíží; skutečnou hrozbou je pro něj ulehlá jílovitá zem, kde se v zimě drží voda.
Bílé klasy se uplatní v suchých a štěrkových záhonech, na skalce, v prériových výsadbách i v nádobě na slunné terase. Dobře doplňují modré šalvěje, levandule, šanty a rozchodníky, za soumraku zůstávají v záhonu vidět nejdéle. Klasy se dají řezat do drobných kytic a v létě je hojně navštěvují včely a motýli.