Rozrazil klasnatý 'Christa' (Veronica spicata 'Christa') je vysoká modře kvetoucí odrůda pro střed trvalkového záhonu. Tvoří vzpřímený trs ze štíhlých, přímých lodyh, které v květu dorůstají 40 až 60 cm. Do šířky zabere jen 30 až 40 cm, takže se vejde i do menšího záhonu a sousední trvalky neutlačuje.
Klasy mají temně fialovomodrou barvu a stojí na lodyhách svisle jako tenké svíčky. Otevírají se v červenci a kvetou do konce srpna, tedy později než nízké klasnaté rozrazily. Proti 'Ulster Dwarf Blue' a 'Nana Blauteppich' je dvakrát až třikrát vyšší. S nimi se dobře doplňuje: nízké odrůdy kvetou v přední řadě od června, 'Christa' se za nimi přidá v červenci jako vyšší modrá vrstva a výsadba tak získá dvě patra stejné barvy.
Pevné štíhlé lodyhy se hodí k řezu, klasy v kytici drží tvar a dají jí svislou linku. Stříhají se ve chvíli, kdy je rozkvetlá zhruba spodní polovina klasu. V záhonu na ně létají včely i motýli. List je zelený, na zimu nať odumírá až k zemi a na jaře trs vyráží znovu. Pozvolna se rozrůstá do šířky a po několika letech se dá rozdělit na menší díly.
Nejbohatěji kvete na slunci, lehký polostín ještě snese. Půdu chce propustnou a rovnoměrně vlhkou, reakce zeminy pro ni rozhodující není, poradí si s kyselou i zásaditou. Vyrovnaná vlhkost ji odlišuje od nízkých polštářových odrůd, které dávají přednost sušším místům; v létě proto ocení zálivku v delším přísušku. Mráz u nás snáší bez krytí. Nebezpečnější je stojatá voda v zimě, a tak se do těžké jílovité země přimíchává štěrk nebo hrubý písek.
V kompozici působí jako svislý prvek mezi kulovitými a plochými trsy. Ve středu záhonu vytvoří modrý pruh, který z dálky splývá v jednu barevnou plochu, a před ní se hodí nižší rozrazily nebo jiné nízké trvalky. Klidnější dojem vznikne, když se vysadí ve skupině několika rostlin, ne jednotlivě.