Réva vinná 'Muskateller' (Vitis vinifera 'Muskateller') je německé jméno pro Muškát žlutý, jednu z nejstarších pěstovaných odrůd révy vůbec. Tato réva provází vinařství od antiky, dala jméno i aroma celé rodině muškátových odrůd a dodnes platí za měřítko, jímž se muškátová chuť poměřuje. V zahradě jde o odrůdu dvojí služby: stolní hrozen výjimečného aroma i surovina pro aromatické víno a mošt.
Hrozny jsou středně velké až velké, o hmotnosti kolem 350 až 500 gramů. Bobule jsou kulaté až mírně oválné, žlutozelené, na slunci zlatožluté s jemnými tečkami, o hmotnosti čtyř až šesti gramů. Dužnina je šťavnatá, sladká, s typickým, nezaměnitelným muškátovým aroma a jemně kořeněnou dochutí, které propůjčuje vínu i moštu charakteristickou vůni; čerstvé bobule patří k největším pochoutkám, jaké réva nabízí.
Zrání nastává středně raně až středně pozdně, sklizeň od konce srpna do začátku září, v teplých polohách dříve. Réva je samosprašná a plodí i jednotlivá rostlina. Růst je středně bujný, vedení na drátěnce, pergole nebo u zdi.
Jako historická odrůda bez novodobé odolnosti žádá Muškát pozornou volbu stanoviště: co nejteplejší, slunnou a vzdušnou polohu, ideálně jižní stěnu nebo chráněný svah. Odolnost vůči houbovým chorobám je střední a v deštivých ročnících je vhodná prevence proti padlí a plísni révové; vzdušné vedení a odlistění zóny hroznů riziko výrazně snižují. Citlivější je i na silné zimní mrazy, proto se sází do teplejších poloh a v mládí se kmínek na zimu chrání. Půda vyhovuje hlubší, propustná, výživná, s neutrální až mírně zásaditou reakcí; sází se od dubna do května do hluboké jámy a zálivka je důležitá v roce výsadby a při nalévání bobulí.
Hlavní řez připadá na únor za bezmrazého počasí, nejpozději do poloviny března. Odměnou za péči je ovoce, které nemá náhradu: muškátové aroma pravého Muškátu žlutého žádná moderní odrůda nepřekonala, jen se k němu přibližuje.
Sklizené hrozny se skladují nemyté v jediné vrstvě v chladu, kde vydrží přes týden; aromatické bobule ale nejlépe chutnají čerstvé, dokud je muškátová vůně v plné síle. V ptačích lokalitách se zlaté hrozny vyplatí chránit síťkou nebo organzovými sáčky, sladký Muškát je pro ptáky první volbou v celé zahradě.
Muškát žlutý, německy Gelber Muskateller, italsky Moscato bianco, francouzsky Muscat blanc à petits grains, pochází pravděpodobně z Malé Asie či Řecka a je považován za jednu z nejstarších kulturních odrůd révy: pěstovali jej už staří Řekové a Římané a středověcí mniši jej rozšířili podél Rýna i Dunaje. Jméno odkazuje na pižmo, muscus, s nímž staré texty srovnávaly omamnou vůni hroznů. Z Muškátu žlutého se po staletí křížením odvozovaly další muškátové odrůdy, takže je praotcem celé aromatické rodiny; slavná sladká vína z něj vznikají od Itálie po Moravu.