Réva vinná 'Michele Palieri' (Vitis vinifera 'Michele Palieri') je italská stolní odrůda z roku 1958. Mezi tmavými stolními odrůdami zastupuje typ velkého hroznu se semeny a neutrálně sladkou chutí: nestojí na muškátové vůni jako aromatické modré odrůdy, ani na bezsemennosti jako letní bezjaderné typy, ale na hmotnosti hroznu, pevnosti bobule a na skladovatelnosti. V Itálii patří k nejpěstovanějším modrým stolním odrůdám.
Hrozen je velký, cylindricko-kónický s křidélky, o hmotnosti zhruba 600 až 800 gramů, výjimečně přes 820 gramů. Většina technických popisů jej označuje za volný, část školkařských katalogů naopak za kompaktní. Bobule je velká, oválná až podlouhlá, 7 až 10 gramů, tmavě fialová až černá, s hustým modravým ojíněním a silnější pevnou slupkou. Dužnina je chrupavčitá, masitá a šťavnatá, chuť sladká, ale neutrální; v bobuli bývá jedno až dvě semena. Cukernatost se uvádí 14 až 15 procent, kyselost kolem 6 promile. Pevná slupka a tuhá dužnina stojí za hlavní předností odrůdy: hrozny vydrží dlouho na rostlině, v chladu několik týdnů a snášejí manipulaci bez otlačení.
Zrání je pozdní. V jižní Itálii sklizeň začíná koncem srpna, v severní Itálii v první polovině září, italský národní registr uvádí první dekádu září. V českých podmínkách se termín posouvá na konec září až říjen. V okolí Plzně je to odrůda na hranici možností: plně dozraje jen v nejteplejší chráněné poloze u jižní stěny nebo na pergole u zdi. Ve volné výsadbě a v chladnějším ročníku plné cukernatosti nedosáhne a hrozny zůstanou kyselé. Přímá data z českých pokusů dostupná nejsou, odhad vychází z tepelné náročnosti odrůdy v Itálii. Květ je obourodý, odrůda je samosprašná a plodí i jako jediná rostlina.
Vyžaduje plné slunce, teplo a závětří. Půda má být hluboká, propustná a živná, s pH 6,5 až 7,5; těžká a mokrá stanoviště nevyhovují. Mrazuvzdornost se uvádí zhruba -18 až -20 °C, což v Čechách znamená zimní ochranu paty kmínku. Zdravotní odolnost silnou stránkou není: vůči plísni révové a padlí révovému je průměrná až nízká a italské pěstitelské podklady počítají se šesti a více ošetřeními za sezonu. Za vlhka v době zrání hrozí i plíseň šedá.
Růst je bujný až velmi bujný, list velký a pětilaločný. Odrůda vyžaduje dlouhý řez na tažně a rozlehlé vedení - pergolu, loubí nebo velkou stěnu. Na pergole dorůstá zhruba 4 metrů výšky a 2,5 metru šířky. Plodnost je vysoká a vyrovnaná, koeficient skutečné plodnosti se uvádí 1,00. Právě vysoká násada je důvodem, proč se u této odrůdy počítá s probírkou hroznů: bez redukce násady a bez odlistění zóny hroznů se vybarvení ani cukernatost na pozdním stanovišti nedotáhnou.
Využití je dané vzrůstem - jde o révu na pergolu, loubí nebo jižní zeď, kde současně stíní posezení a nese úrodu. Malé plochy a nádoby odpadají. V kuchyni je to klasický hrozen k přímému konzumu, uplatní se i na kompoty, mošty a šťávy.
Odrůdu vyšlechtil v roce 1958 Michele Palieri ve Velletri v italském Laziu a nese jeho jméno; v synonymech se objevuje také jako 'Palieri 5' nebo 'Micheli de Palieri'. Šlechtitel uvedl jako rodiče kombinaci 'Alphonse Lavallée' x 'Red Malaga'. Analýza mikrosatelitních markerů v mezinárodním katalogu odrůd révy ale doložila kombinaci 'Molinera' x 'Alphonse Lavallée', tedy jiného druhého rodiče i obrácené pořadí - u starých stolních odrůd běžný rozpor mezi tradovaným a ověřeným původem. Z Lazia se odrůda rozšířila do Apulie, kde se stala jednou z pěti odrůd chráněného označení Uva di Puglia IGP, a patří tam dodnes k nejrozšířenějším modrým stolním odrůdám.