Réva vinná 'Carati' (Vitis vinifera 'Carati') je bezsemenná stolní odrůda bílé révy italského původu, určená především k přímé konzumaci. Bezsemennost je vlastnost, kterou u hroznů ocení celá rodina: bobule bez jadérek se jedí po hrstech, hodí se dětem a využijí se beze zbytku i v kuchyni, kde odpadá vypeckovávání.
Hrozny jsou středně velké, s bobulemi střední velikosti, žlutozelené barvy, na osluněné straně se zlatavým nádechem. Dužnina je šťavnatá, sladká, s jemným aroma a velmi dobrou, čistou chutí. Vedle mlsání za čerstva se bobule výborně hodí do ovocných salátů, na dezerty, zavařování a především na domácí sušení: rozinky z bezsemenných hroznů jsou bez práce a chutnají nesrovnatelně lépe než kupované. Sklizené hrozny vydrží v chladu řadu dní, skladují se nemyté v jedné vrstvě.
Odrůda je středně raná, sklizeň začíná od poloviny září. Plodnost je vysoká a pravidelná, réva je samosprašná a plodí i jednotlivá rostlina. Růst je středně bujný; réva se vede na drátěnce, pergole nebo u zdi, kde vyhřáté stanoviště zlepší vyzrávání i sladkost.
Stanoviště žádá slunné a teplé, ve vyšších polohách chráněné před větrem; bezsemenné odrůdy pocházejí z teplých oblastí a slunce je pro jejich kvalitu rozhodující. Půda má být hlubší, dobře prokypřená, propustná, s neutrální až mírně zásaditou reakcí a dobrou zásobou živin; sází se do hluboké jámy a zamokřeným půdám se réva vyhýbá. Zálivka je důležitá v roce výsadby a při nalévání bobulí, přeschnutí v té době bobule zdrobňuje.
Hlavní řez se provádí v únoru za bezmrazého počasí, nejpozději do poloviny března: loňské plodné výhony se zakrátí podle způsobu vedení na dvě až osm oček. Letní zelené práce, vylamování zálistků, zaštipování a odlistění zóny hroznů, zlepší vybarvení, cukernatost i zdravotní stav; červencová probírka násady soustředí sílu do menšího počtu kvalitnějších hroznů. Réva vysazená na jaře začíná plodit druhým až třetím rokem a při dobré péči slouží desítky let.
Rozinky se suší z plně vyzrálých hroznů při mírné teplotě v sušičce nebo na slunci; bezsemenné bobule schnou rychle a rovnoměrně. V deštivých ročnících prospěje vzdušné vedení a včasné odlistění zóny hroznů, tenká slupka bezsemenných bobulí je na vlhko citlivější.
Odrůda pochází z Itálie, světové velmoci stolních hroznů, kde má šlechtění bezsemenných odrůd dlouhou tradici sahající k proslulým pracím Alberta Pirovana z počátku dvacátého století. Bezsemennost je přitom prastarý dar přírody: vznikla spontánní mutací už ve starověku a lidé ji udržují výhradně vegetativním množením, protože bezsemenný hrozen se sám vysemenit nedokáže. Jméno Carati odkazuje na karáty, jednotku ryzosti a váhy drahokamů, a vystihuje záměr šlechtitelů: drobné zlaté bobule mají být klenotem ovocné mísy. Do českých zahrad se odrůda dostala s rostoucí poptávkou po bezsemenných hroznech.