Rakytník řešetlákový 'Julia' (Hippophae rhamnoides 'Julia') je novější samičí odrůda středně bujného vzrůstu, vybraná hlavně pro velké plody a málo trnů. Trny jsou u rakytníku největší překážkou při sběru, a odrůda s jejich omezeným výskytem tak má v zahradě zřetelnou praktickou výhodu. Úplně ale trny nechybějí, a při sklizni se proto hodí pevné rukavice.
Plody jsou velké, oválné, lesklé a sytě mandarinkově oranžové. Šťavnatá aromatická dužnina chutná kysele se sladší složkou a obsahuje hodně vitaminu C, karotenoidů a oleje. Zrají od poloviny srpna do září a plně dospělý keř dá zhruba 10 kg. Čerstvé vydrží jen krátce, proto se hned zpracují na šťávu nebo se zamrazí; mražení chuť ani vitamin C nesníží. Kyselost se dobře kombinuje s jablkem, hruškou nebo medem, které ostrost čisté šťávy zmírní. Dále se z plodů dělají sirupy, džemy, pyré a olej.
'Julia' je samičí a bez samčí rostliny v okolí plody nenasadí. Jako opylovač slouží samčí odrůdy, například 'Romeo' nebo 'Pollmix'; jedna samčí rostlina obvykle stačí na pět až deset samičích. Pyl nese vítr, a samec proto patří na návětrnou stranu, ne do závětří za budovou.
Keř dorůstá 2 až 3 m a dobře snáší řez, kterým se udrží v dosažitelné výšce. Listy jsou velké, tmavě zelené se stříbřitým nádechem. Sází se ve sponu 1,25 až 1,5 m. Na živiny je nenáročná: díky soužití s bakteriemi, které poutají vzdušný dusík, se v běžné zahradní půdě obejde bez dusíkatého hnojení. Chce plné slunce a propustnou, spíš lehčí půdu a poradí si i s chudým, písčitým a mírně zasoleným stanovištěm, zamokření a zástin ale nesnáší. Mrazuvzdornost je velmi vysoká.
Do plodnosti nastupuje asi třetím rokem po výsadbě, plné úrody dosáhne kolem pátého až šestého roku. Plodí na dřevě z předchozího roku, a předjarní řez proto keř prosvětlí a zkrátí nejstarší větve, aby se udržel vyvážený poměr starého a nově obrůstajícího dřeva. Omlazený keř plodí na mladším dřevě spolehlivěji. Kořenové výmladky, kterými se keř šíří do okolí, jsou ve větší výsadbě výhodou, protože zpevní svah a poslouží proti erozi; v malé zahradě se pravidelně odstraňují nebo se výsadba ohraničí.
Rakytník řešetlákový je původní evropský a asijský druh, který u nás planě roste na štěrkových náplavech a v suchých stráních; v Čechách je vzácný a chráněný. Jako ovoce se prosadil až ve dvacátém století, nejprve v Sovětském svazu a pak v Německu, kde vznikla většina dnešních produkčních odrůd. 'Julia' patří k novější generaci samičích odrůd, u kterých se šlechtění soustředilo na velikost plodu a menší počet trnů.