Rakytník řešetlákový 'Hergo' (Hippophae rhamnoides 'Hergo') je samičí odrůda německého původu, vyšlechtěná pro produkční pěstování. Vyznačuje se bohatou a pravidelnou plodností a stavbou keře, která usnadňuje sklizeň, proto se rozšířila do velkoplošných výsadeb i do zahrad.
Plody jsou menší, oválné, světle oranžové, s jemnou slupkou a průměrnou hmotností kolem 0,43 gramu. Dužnina je šťavnatá, sytě oranžová, chuť kyselá až sladkokyselá s výraznou aromatickou složkou. Obsah vitaminu C patří k nejvyšším mezi ovocnými druhy pěstovanými v našich podmínkách; kromě něj plody obsahují karotenoidy a olej bohatý na nenasycené mastné kyseliny. Zrání připadá na období od poloviny srpna do začátku září. Sklizené plody se špatně skladují čerstvé, proto se ihned zpracovávají nebo zamrazují; mražení chuť ani obsah vitaminu C nepoškozuje.
Rakytník je dvoudomá rostlina, u níž samčí a samičí květy nesou oddělení jedinci. 'Hergo' je samičí odrůda a bez samčí rostliny v okolí neplodí. Jako opylovač se používá kultivar 'Pollmix', případně jiný samčí klon; jedna samčí rostlina opylí zpravidla pět až deset samičích. Opylení zajišťuje vítr, proto se samčí rostlina umisťuje na návětrnou stranu výsadby. Kvete velmi časně, ještě před nebo současně s rašením listů, a květy jsou nenápadné.
Keř roste do výšky zhruba dvou až čtyř metrů, má rozmanité větvení a široce vázovitý habitus. Listy jsou úzce kopinaté, světle zelené se stříbřitým ojíněním. Rakytník je nenáročný na živiny, protože žije v symbióze s aktinomycetami, které mu poutají vzdušný dusík. Vyžaduje plné slunce, snáší chudé, písčité a i mírně zasolené půdy, ale nesnáší zamokření a zástin. Mrazuvzdornost je velmi vysoká, keř bez potíží přečká i drsné polohy. Rostlina tvoří kořenové výmladky, kterými se šíří do stran; toho lze využít ke zpevnění svahů, v malé zahradě je ale nutné výmladky hlídat.
Do plodnosti keř nastupuje zhruba třetím rokem po výsadbě a plné úrody dosahuje kolem pátého až šestého roku. Plodí na dřevě předchozího roku, proto se v předjaří odstraňují nejstarší, vyčerpané větve a keř se udržuje v mladším a dobře prosvětleném stavu.
Sklizeň je u rakytníku pracná, protože plody pevně přisedají k větvičkám. U 'Hergo' je situace lepší než u řady starších odrůd a plody se oddělují snáze. Běžnou praxí je odstřihnout plodné větvičky, zamrazit je a mražené plody sklepat. Zpracovává se na šťávy, sirupy, džemy, olej a doplňky stravy.
'Hergo' vznikla v Německu v rámci šlechtitelského programu zaměřeného na produkční pěstování rakytníku, které se v druhé polovině 20. století rozvinulo především v bývalé NDR. Cílem bylo získat odrůdy s vysokým výnosem, sníženou trnitostí a plody vhodnými pro mechanizovaný sběr; právě v tomto srovnání 'Hergo' obstála nejlépe. Rodové jméno Hippophae vychází z řeckých slov hippos, kůň, a phaos, lesk. Odkazuje na starý zvyk přidávat listí rakytníku do krmiva koní, po němž jim srst získávala lesk. Druhové rhamnoides znamená řešetlákovitý, podle podobnosti s rodem Rhamnus.