Pukol okrouhlolistý 'Natchez' (Lagerstroemia indica 'Natchez') je opadavý keř až drobný strom s dlouhým letním kvetením a mimořádně ozdobnou kůrou. Na rozdíl od většiny pukolů nejde o čistý druh, ale o kříženec Lagerstroemia indica a Lagerstroemia fauriei – od druhého rodiče zdědil větší vzrůst, skořicově hnědou odlupčivou kůru a citelně vyšší odolnost vůči chladu i padlí. Právě 'Natchez' bývá řazen mezi nejcennější bíle kvetoucí pukoly vůbec.
Květenství tvoří velké kuželovité laty složené z drobných květů s charakteristicky zvlněnými, jakoby zmačkanými okvětními lístky – odtud lidové anglické jméno crape myrtle, tedy krepová myrta. Květy jsou čistě bílé a rozkvétají od července do září, tedy v době, kdy většina okrasných keřů už dávno odkvetla. Kvetení je vytrvalé a při odstranění odkvetlých lat se často obnovuje druhou vlnou. Tmavě zelené listy se na podzim barví do žlutých a oranžovočervených tónů, takže rostlina přechází plynule z letní do podzimní ozdoby.
Nejcennější vlastností mimo sezónu je kůra. Ta se u starších rostlin odlupuje v tenkých plátech a odkrývá hladký, skořicově až plavě hnědý povrch, který vynikne zvlášť v zimě na holých větvích. Habitus je vzpřímený, s věkem se koruna rozkládá a rostlina získává vzhled malého stromu s několika kmeny; v mládí a při pravidelném řezu ji lze udržet jako hustý keř.
Pukol je v podmínkách České republiky na hranici mrazuvzdornosti, 'Natchez' však patří k otužilejším odrůdám. Na slunném, teplém a před větrem chráněném stanovišti, ideálně u jižní zdi, dokáže přezimovat i ve volné půdě; v našem zahradnictví v Plzni takto venku přezimoval. V chladnějších a otevřených polohách je vhodné mladé rostliny na zimu chránit zakrytím báze nebo je pěstovat v nádobě a přezimovat v chladné světlé místnosti. I když nadzemní část v tuhé zimě namrzne, rostlina obvykle na jaře obrazí z báze a kvete – kvete totiž na letorostech, tedy na dřevě vytvořeném v témže roce.
Stanoviště vyžaduje co nejteplejší a nejslunnější, s propustnou, humózní půdou. Zálivku ocení v době sucha, jinak je po zakořenění nenáročný a suchovzdorný. V zahradě se 'Natchez' uplatní jako solitéra na teplém místě, u zpevněných ploch a jižních stěn, které vyzařují teplo. Řez snáší dobře a provádí se brzy na jaře, kdy se zkrátí loňské výhony a podpoří tak násada bohatých květů.
Pro nádobové pěstování je 'Natchez' díky vzrůstu vhodný jen do velkých nádob, kde ovšem vytvoří působivou terasovou dominantu; menší prostory lépe zvládnou kompaktnější odrůdy. Ve volné půdě je dobré počítat s konečnou velikostí a ponechat rostlině dostatek místa na výšku i do stran. Krásně působí ve spojení s levandulí, ozdobnými travami a dalšími teplomilnými trvalkami, které podtrhnou středomořský ráz výsadby. Bílé květy vyniknou zvlášť za soumraku, kdy světélkují v šeru, a v kombinaci s tmavým pozadím jehličnanů nebo zdi. Vzhledem k dlouhověkosti dřeviny se vyplatí věnovat pozornost výběru stanoviště hned při výsadbě – dobře umístěná rostlina zdobí zahradu desítky let a každým rokem získává na kráse, jak se rozvíjí ozdobná kůra.
Jméno 'Natchez' odkazuje na indiánský kmen a stejnojmenné město v Mississippi. Odrůda vznikla v Národním arboretu USA v šlechtitelském programu Dona Egolfa, který v 60. až 80. letech křížil asijské druhy pukolů s cílem získat rostliny odolné vůči padlí a s ozdobnou kůrou. 'Natchez' se stal jedním z nejúspěšnějších výsledků a dnes patří k nejsázenějším pukolům v mírném pásu. V jižanských státech USA je krepová myrta stejně samozřejmou součástí letních ulic jako u nás lípy.