Prustka obecná (Hippuris vulgaris) je vytrvalá vodní rostlina stojatých a mírně tekoucích vod. Z bahnitého dna vyrůstají nevětvené vzpřímené lodyhy, které nad hladinu vystupují obvykle 20 až 40 cm. Na první pohled připomíná přesličku nebo malou jedličku, stavba je ale jiná: úzké čárkovité listy stojí na lodyze v hustých přeslenech po 6 až 12.
Tvar listů závisí na tom, kde rostou. Pod vodou jsou dlouhé a měkké a ponořená část lodyhy působí jako vlající stužka, nad hladinou jsou krátké, tuhé a tmavě zelené. Porost tak tvoří pravidelný, jemně strukturovaný kartáč štíhlých stonků, který dobře kontrastuje s klidnou hladinou i s širokými listy jiných vodních rostlin. Od června do srpna se v úžlabích listů objevují drobné nenápadné květy, nazelenalé až načervenalé; okrasou jsou lodyhy, ne květy.
Sází se do mělké vody tak, aby nad korunou bylo nejvýš 15 cm vody. Vysadit ji lze přímo do bahnitého dna u okraje nebo do koše s vodní zeminou, který se zakryje štěrkem. Vyhovuje jí slunce až polostín, čistá stojatá nebo pomalu tekoucí voda se středním obsahem živin a jílovité až propustné dno; vápník jí nevadí. Do koše patří vodní zemina, ne běžná zahradní, která by vodu zakalila a obohatila živinami. Mladá rostlina se v jezírku zapojí během jedné až dvou sezon. V jezírku přečká zimu i při mrazech do -23 °C.
Výběžky se rozrůstá silně a do stran, na malém jezírku by časem zabrala velkou část mělkého okraje. Proto se vyplatí sázet ji do koše a přerůstající výběžky jednou za čas odstřihnout. Množí se snadno dělením. Choroby ani škůdci ji obvykle netrápí.
Ponořené části okysličují vodu, a tak prustka dobře zapadne do jezírka v přírodní zahradě, které má sloužit i živočichům.
Proti zblochanu a konitrudu z nabídky je to rostlina, která stojí přímo ve vodě a nad hladinu vystrkuje jen štíhlé olistěné lodyhy. Uplatní se v mělké části jezírka, v tůni i v pomalu tekoucím potůčku.