Proso prutnaté 'Hanse Herms' (Panicum virgatum 'Hanse Herms') je nevýběžkatá ozdobná tráva pěstovaná pro brzké a syté červené vybarvení listů. Mezi prosy patří k nižším odrůdám a k těm, které se barví nejdříve v sezoně; už v srpnu je porost výrazně červený, zatímco jiné kultivary začínají až v září. Německé školky ji vedou v okruhu takzvaných červených prosů.
Rostlina tvoří pevný, vzpřímený a poměrně úzký trs. Stébla jsou tenká, tuhá a málo se rozkládají, takže si tráva drží vertikální tvar i po dešti. Listy jsou úzce čárkovité, zhruba půl centimetru široké, zpočátku svěže zelené, s modravým nádechem na rubu. Listová čepel vyrůstá po celé délce stébla, proto trs působí hustě od země až nahoru.
Vybarvování začíná od špiček listů a postupuje dolů. Nejprve se objeví vínově červené konce, během několika týdnů se barva rozšíří po celé čepeli a v říjnu je porost převážně burgundový. S prvními mrazy odstín vybledne do měděné a nakonec do slámově béžové, kterou si tráva ponechá po celou zimu.
Květenství se otevírají v srpnu a září. Jsou to velmi vzdušné, mnohonásobně větvené laty s drobnými klásky na vlasových větévkách, jejichž celkový dojem připomíná lehký závoj nad trsem. V rozkvětu mají narůžovělý až červenavý nádech, později dozrávají do béžové. Laty přesahují listový trs zhruba o třetinu a zůstávají na rostlině do konce zimy.
Sezonní průběh je proto nezvykle dlouhý. Od jara do poloviny léta rostlina funguje jako zelená struktura a pozadí pro kvetoucí trvalky, od srpna do listopadu jako hlavní barevný prvek a přes zimu jako béžová silueta, která nese jinovatku i sníh. Sestřih se proto odkládá až na konec zimy.
Stanoviště vyžaduje plné slunce. V polostínu stébla měkčí, trs se rozkládá a červené zbarvení je bledší nebo se neobjeví vůbec. Rostlina snáší vítr i městské prostředí a jako prérijní tráva zvládá letní horko bez poklesu vzhledu.
Půda má být propustná, středně živná a ne příliš suchá. Proso prutnaté roste v přírodě jak na písčinách, tak na vlhčích lučních půdách, takže tolerance je široká; nadměrné hnojení ale způsobí bujný měkký růst a rozvalení trsu. Po zakořenění snáší letní sucho i krátkodobé zamokření.
Konečná velikost se pohybuje mezi sedmdesáti a devadesáti centimetry u listového trsu; s květenstvím rostlina dosahuje sto až sto dvaceti centimetrů. Trs se rozrůstá pomalu, do šířky padesáti až sedmdesáti centimetrů, a zůstává kompaktní. Nevytváří podzemní výběžky a nepřerůstá sousední trvalky, jen ojediněle se v teplých letech vysemení.
V zahradě se odrůda uplatní v prérijních a přírodně laděných výsadbách, v trvalkových záhonech jako podzimní barevný akcent, ve větších skupinách jako nízká pohledová clona i v nádobách. Dobře se kombinuje s třapatkami, čechravami, sápami, hadincem a s pozdními sedmikvítky, jejichž fialové a žluté odstíny vínovou barvu listů zvýrazní.
Uplatní se také jako řezaná a sušená tráva; laty se odebírají v plném rozkvětu a ve váze vydrží dlouho. V zimní zahradě má odrůda jednu z nejpevnějších siluet mezi nízkými travami, protože stébla nelehají ani pod mokrým sněhem.
Proso prutnaté je jednou z klíčových trav severoamerické vysokostébelné prérie, která se před osídlením táhla od Manitoby po Texas a jejíž porosty dosahovaly výšky člověka. Do Evropy se druh dostal nejprve jako pícnina a jeho okrasný potenciál objevily až německé školky ve dvacátém století, které z něj během několika desetiletí vypěstovaly celou řadu barevných výběrů. Odrůda zapsaná jako 'Hänse Herms' vznikla v Německu a v obchodní praxi se běžně píše i bez přehlásky. Německé školky ji vedou v těsném sousedství odrůdy 'Rotstrahlbusch', tedy červeně zářícího keře, protože obě se v barvení listů velmi blíží. Královská zahradnická společnost odrůdě udělila ocenění Award of Garden Merit.