Přísavník trojcípý 'Lowii' (Parthenocissus tricuspidata 'Lowii') je opadavá popínavá dřevina, drobnolistý a slaběji rostoucí kultivar druhu, který patří k nejrozšířenějším samopnoucím rostlinám pro fasády. Zásadní rozdíl proti základní formě je v listu: čepele jsou výrazně menší a hluboce členěné, takže porost působí jemně a prosvětleně, nikoli jako souvislá zelená deska.
Šplhá pomocí větvených úponků zakončených přísavnými terčíky, které se přilepují k podkladu. Rostlina proto nepotřebuje mříž ani drát a drží se na omítce, betonu, kameni i dřevě. Terčíky vylučují lepivou látku a jejich přilnavost je značná; podklad ale musí být soudržný, protože na uvolněné omítce nebo na nesourodém nátěru rostlina strhává povrch a při odstraňování zůstávají po terčících stopy. Nevhodné je vedení pod okapy, střešní krytinou a do okenních rámů, kam výhony aktivně prorůstají.
Listy jsou střídavé, u mladých výhonů drobné a nedělené až trojčetné, na silných výhonech dosahují zhruba deseti centimetrů a jsou hluboce laločnaté a zubaté. Rašící olistění má načervenalý nádech, přes léto je čepel lesklá, tmavě zelená. Podzimní zbarvení je hlavním okamžikem sezony: listy přecházejí do karmínové a šarlatové, u části porostu do purpurově fialových tónů, a celá plocha se přebarví během několika dnů. Po opadu zůstávají drobné modročerné bobule na červenavých stopkách, které jsou potravou ptáků; pro člověka jedlé nejsou.
Sezonní průběh má tedy dva vrcholy, jarní rašení a podzimní vybarvení, mezi nimiž je porost klidný a stálý. Stanoviště snáší slunné i polostinné; podzimní barva je nejsytější na osluněných stěnách, na severních fasádách rostlina roste, ale vybarvení je slabší. Půda má být humózní, propustná a rovnoměrně vlhká, s tolerancí k reakci i k typu zeminy. Snáší městské prostředí, prašnost i zhoršené podmínky u paty zdi, nesnáší trvalé zamokření a dlouhodobé vysychání kořenové zóny pod přesahem střechy.
Konečná výška se pohybuje kolem čtyř až pěti metrů, tedy zlomek toho, čeho dosahuje základní forma. Roční přírůstek je odpovídajícím způsobem nižší, což je u tohoto kultivaru hlavní praktická přednost: porost se dá udržet na jedné stěně nebo na pilíři bez každoročního zkracování. Mrazuvzdornost je dobrá, rostlina patří ve střední Evropě k plně otužilým popínavkám.
Řezová skupina odpovídá popínavkám snášejícím zásah kdykoli ve vegetačním klidu. Řez se používá k vymezení plochy, k uvolnění okapů, oken a dveří a k prosvětlení zahuštěného porostu; rostlina obráží i po silném zkrácení. Zásah v době rašení vede k výraznému mízotoku, proto se hlavní řez provádí v zimě nebo naopak v plném létě.
Praktickým tématem je vztah k fasádě. Souvislý porost přísavníku snižuje teplotní výkyvy na povrchu zdi a odvádí od ní dešťovou vodu, na poškozené omítce ale poruchy zhoršuje, protože terčíky pronikají do trhlin a spár. Stav podkladu se proto posuzuje před výsadbou, ne až po zapěstování porostu. Zpětné odstranění je pracné: úponky se odtrhnou i s částí povrchové vrstvy a zbytky terčíků na zdi zůstávají. Drobnolistý 'Lowii' je v tomto ohledu snáze zvládnutelný než základní forma, protože menší hmota porostu klade na podklad nižší nároky a plochu lze udržet v předem daných hranicích bez každoročního zásahu.
V zahradě se 'Lowii' používá na zdi a fasády, na opěrné a protihlukové stěny, na pilíře, ploty a nízké pergoly a na plošné pokrytí svahů, kde bez opory poléhá a zakořeňuje. Uplatní se tam, kde je požadovaný samopnoucí porost bez konstrukce, ale s menší mohutností než u druhu.
Základní druh pochází z východní Asie, z Japonska, Koreje a Číny, a do evropských a severoamerických zahrad se dostal v devatenáctém století; anglické jméno Boston ivy získal podle rozšíření na budovách severovýchodu Spojených států. Rodové jméno Parthenocissus spojuje řecké parthenos, panna, a kissos, břečťan; druhové tricuspidata popisuje trojcípý list. Přísavné terčíky jako první podrobně popsal Charles Darwin ve spise o pohybech a zvycích popínavých rostlin z roku 1875, kde uvedl, že jediný zbývající terčík na desetileté větvi unesl závaží o hmotnosti dvou liber, a správně předpokládal, že přilnavost zajišťuje vylučovaný tmel.