Pivoňka čínská 'Sarah Bernhardt' (Paeonia lactiflora 'Sarah Bernhardt') je vytrvalá bylinná trvalka, kterou vyšlechtil francouzský školkař Victor Lemoine a uvedl do obchodu v roce 1906. Přes více než sto let, které od té doby uplynuly, zůstává nejrozšířenější růžovou pivoňkou v zahradách i v řezané vazbě a slouží jako měřítko, podle kterého se posuzují novější růžové odrůdy.
Rostlina tvoří pevný, vzpřímený trs vyrůstající ze silných, ztlustlých kořenů. Listy jsou složené, jednotlivé lístky vejčité až kopinaté, tmavě zelené, na líci lesklé, s načervenalými řapíky; celistvé a čisté zůstávají i ve druhé polovině léta a na podzim se u dobře zásobených rostlin barví do bronzova a vínova. Květy jsou plné, kulovité až široce miskovité, patnáct až dvacet centimetrů široké, složené z velkého počtu zvlněných korunních plátků. Vnější plátky jsou světle růžové, směrem ke středu se barva prohlubuje do sytější růžové a jednotlivé plátky bývají místy protkány karmínovými proužky. Se stárnutím květy blednou téměř do bílého tónu. Vůně je sladká, růžová, dobře patrná na několik kroků. Měchýřky se u plnokvětých odrůd tohoto typu zakládají jen výjimečně.
Sezónní průběh je nápadný už od předjaří. Z půdy se prodírají červeně naběhlé výhony, které během několika týdnů dorostou do plné výšky a rozvinou listy. Kvetení nastupuje v pozdním termínu, zhruba od konce května do poloviny června, tedy později než u většiny jednoduchých a bílých odrůd. Jednotlivý květ vydrží týden až deset dní, celý trs kvete dva až tři týdny. Po odkvětu slouží olistěný trs až do podzimu jako pevná zelená kulisa a s prvními mrazy nadzemní část zatahuje.
Na dosud zavřených poupatech se pravidelně objevují mravenci. Lákají je sladké výměšky na kališních lístcích, poupata ani květy nepoškozují a rozkvetení nijak nepodmiňují; jde o průvodní jev, nikoli o škůdce. Vlhká a chladná jara naopak přejí šedé plísni, která poupata a báze stonků zčernává, a riziko snižuje vzdušné, nezastíněné místo a odstraňování zbytků natě.
Odrůda se prodává jako kořenový oddenek s růžovými očky nebo jako předpěstovaná rostlina v kontejneru. Počet oček určuje, jak rychle trs zesílí: silná dělenka se třemi až pěti očky bývá plně kvetoucí ve třetí sezoně, slabší kořeny potřebují o rok až dva déle.
Stanoviště má být slunné, s nejméně šesti hodinami přímého slunce denně; v polostínu rostlina roste, ale kvete slaběji a stonky se vytahují. Půda vyhovuje hluboká, výživná, humózní a propustná, s neutrální až mírně zásaditou reakcí. Trvale mokré a ulehlé půdy vedou k hnilobě kořenových krčků. Odrůda je dlouhověká: na vhodném místě vydrží desítky let, uvádí se až padesát, a přesazování snáší špatně, protože po přesunu obvykle rok až dva nekvete. Mrazuvzdornost je vysoká a chladné zimní období rostlina ke spolehlivému nasazení květních pupenů přímo potřebuje.
Konečná velikost trsu je devadesát až sto centimetrů na výšku a sedmdesát až devadesát centimetrů na šířku; této velikosti dosahuje zhruba ve třetím až čtvrtém roce po výsadbě. Stonky nesou těžké květy a po dešti se rozevírají do stran, takže starší trsy potřebují kruhovou oporu nasazenou už na jaře.
V zahradě se odrůda uplatní v trvalkových záhonech, ve venkovsky laděných výsadbách i jako solitérní trs u cesty nebo u zdi. Kombinuje se s kosatci, s pivoňkami s jednoduchým květem, s kakosty a s trávami, které převezmou roli po odkvětu. Hlavní silou zůstává řez: poupata se sklízejí ve fázi měkkého barevného poupěte, ve váze vydrží kolem deseti dnů a rozkvétají postupně. Právě proto patří k oporám holandské a francouzské produkce řezaných pivoněk a v obchodě je dostupná téměř celoročně.
Odrůdu uvedl v roce 1906 Victor Lemoine, školkař a šlechtitel z Nancy, jedna z klíčových postav evropského šlechtění okrasných rostlin přelomu devatenáctého a dvacátého století; z jeho dílny pocházejí i šeříky, pustoryly a weigélie, které se pěstují dodnes. Jméno nese po Sarah Bernhardtové, francouzské divadelní herečce, která byla v době uvedení odrůdy na vrcholu evropské slávy a jejíž jméno mělo novince zajistit pozornost. Záměr vyšel víc, než se dalo čekat: odrůda přežila obě světové války, rozšířila se do zahrad i do řezané produkce na obou stranách Atlantiku a bývá označována za nejpěstovanější pivoňku světa. Britská Royal Horticultural Society jí udělila ocenění Award of Garden Merit.