Pivoňka čínská 'Gardenia' (Paeonia lactiflora 'Gardenia') je vytrvalá bylina z čeledi pivoňkovitých, patřící mezi plnokvěté zahradní odrůdy typu bomb. Od dřevitých pivoněk se liší tím, že na zimu zatahuje a každé jaro raší znovu ze silného oddenku.
Rostlina tvoří vzpřímený, hustě olistěný trs, který v dospělosti dosahuje výšky osmdesáti až devadesáti centimetrů a šířky sedmdesáti až osmdesáti centimetrů. Do plné velikosti dorůstá tři až čtyři roky po výsadbě; v prvních dvou letech bývá kvetení slabé, což je u pivoněk pravidlo a nikoli závada. Oddenek je mohutný, dužnatý, s viditelnými růžovými pupeny na horní straně.
Listy jsou velké, dvakrát trojčetné, s podlouhle kopinatými lístky, tmavě zelené a lesklé, na řapících a žilkách často načervenalé. Zůstávají čisté a pevné celou sezonu a po odkvětu tvoří kompaktní zelený objem, který v záhoně funguje jako strukturní prvek. Na podzim se barví do bronzové a vínové a po prvních mrazech zatahují.
Kvetení připadá na květen a červen a u jednotlivé rostliny trvá zhruba sedm až deset dní; při chladnějším počasí se prodlužuje. Poupata jsou kulovitá a růžová, s rozvíjením postupně blednou a plně rozvitý květ je krémově bílý s nádechem slonoviny. Květ je hustě plný, dvacet až pětadvacet centimetrů široký, se středem hustě vyplněným úzkými korunními plátky; teprve v prvních hodinách rozvíjení bývá vidět krátký prosvit žlutých tyčinek, podle nějž odrůda dostala jméno. Vůně je zřetelná, sladká, připomínající starou růži. Rostlina se pro velikost a trvanlivost květu často pěstuje k řezu.
Hmotnost plných květů je natolik vysoká, že se stopky po dešti sklánějí k zemi. Podpěrný kruh nebo obruč instalovaná na jaře před vzrůstem je proto praktickou nutností a nikoli okrasným doplňkem; u odrůd typu bomb to platí bez výjimky.
Stanoviště vyžaduje plně slunné až mírně přistíněné, vzdušné a chráněné před poledním úpalem v nejteplejších polohách. Půda má být hluboká, výživná, humózní, propustná, čerstvě vlhká, s reakcí neutrální až mírně zásaditou; vápnitý podklad pivoňkám vyhovuje. Trvale zamokřené a mělké půdy jsou nevhodné.
Rozhodující pro kvetení je hloubka výsadby. Pupeny na oddenku mají být kryty jen třemi až pěti centimetry zeminy; hlubší výsadba je nejčastější příčinou toho, že rostlina roste, ale nekvete. Pivoňky nesnášejí časté přesazování a na jednom místě vydrží desítky let, proto se místo volí s ohledem na trvalost.
Mrazuvzdornost je plná, rostlina přezimuje bez krytí i v horských polohách a k nasazení pupenů dokonce potřebuje chladné období. Zimní úprava se omezuje na sestřih nadzemní části po prvních mrazech, čímž se odstraní zdroj houbových chorob.
V zahradě se 'Gardenia' používá do trvalkových záhonů, do venkovských a historických výsadeb, k okrajům cest a na řez. Kombinuje se s kosatci, kakosty, šalvějemi, řebříčky a s nízkými růžemi; po odkvětu je vhodné doplnit ji trvalkami kvetoucími v druhé polovině léta.
Množení se provádí dělením oddenku v září, kdy se z trsu odděluje část se třemi až pěti pupeny a silným kusem kořene. Ze semen potomstvo nedědí vlastnosti odrůdy a do kvetení nastupuje až po pěti letech. Nejčastější chorobou je šedá plíseň, která se objevuje ve vlhkých jarech na poupatech a na bázi stonků; omezuje ji vzdušné stanoviště a důsledné odklizení nadzemní části na podzim.
Paeonia lactiflora pochází ze severní Číny, Mongolska a jihovýchodní Sibiře, kde roste na travnatých svazích; v Číně se pěstuje přes patnáct set let a její kořen patří k základním surovinám tradiční medicíny. Do Evropy se dostala koncem osmnáctého století a v devatenáctém století z ní francouzští šlechtitelé vytvořili většinu dnes pěstovaných plnokvětých odrůd. Odrůdu 'Gardenia' uvedl roku 1949 americký šlechtitel E. H. Lins v Minnesotě; jméno odkazuje na tvar rozvitého květu, který připomíná gardénii. Rodové jméno Paeonia je odvozeno od Paióna, léčitele bohů v řecké mytologii.