Pěnišník 'Lachsgold' (Rhododendron 'Lachsgold') je stálezelený širokolistý keř z hybridů odvozených od čínského Rhododendron wardii, druhu, který do velkokvětých pěnišníků přinesl žluté tóny. Odrůdu vybral německý školkař D. G. Hobbie a na trh přišla v roce 1985.
Barva květu se mění před očima. Poupata jsou lososově růžová a takto zůstávají až do prvních otevřených květů. Rozvitý květ je nejprve krémově růžový, během několika dnů však růžová ustoupí a zůstane krémově žlutá až máslová s jemnou tmavší kresbou v hrdle horního cípu. Květy v kulovitém květenství nerozkvétají naráz, takže drží růžovou i žlutou fázi současně. Jsou široce nálevkovité, se zvlněnými cípy a velmi trvanlivé. Kvetení trvá od třetího týdne května do prvního týdne června. Kontrast vynikne nejvíc, když vedle odkvétajících žlutých květů sedí ještě růžová poupata.
Listy jsou kožovité, široce kopinaté, světle zelené, s nápadně vtlačenou žilnatinou, a vytrvávají několik sezon, takže keř je hustý i v zimě. Květní pupeny jsou výrazně větší a špičatější než listové, takže už na podzim je vidět, jak bohaté bude příští kvetení. V mrazech list svěšuje a stáčí do trubiček; je to reakce na zamrzlou půdu a po oteplení se list narovná.
Roste pomalu a kompaktně, ročně asi o 10 cm. Po deseti letech měří zhruba metr na výšku a 1,5 m na šířku; tvar je plochý a široce zaoblený a keř zůstává trvale širší než vyšší. Mrazuvzdornost je do -18 °C, ve vyšších a větrných polohách prospěje zimní stínění a kryt kořenové zóny.
Nejlépe mu je ve světlém stínu pod vzrostlými listnáči, kde ho nezasáhne polední slunce ani vysušující zimní vítr. Půda má být kyselá, s pH 4 až 5,5, humózní, kyprá a rovnoměrně vlhká, nikdy rozbahněná; vápno a tvrdá voda se projeví žloutnutím mezi žilkami. Pozor na vyschnutí rašelinného balu: znovu se smáčí jen obtížně a následek se ukáže svěšenými listy až po několika týdnech. Mělké kořeny nesnesou konkurenci drnu, proto patří pod keř trvalý mulč z borky nebo jehličí.
Nízký rozložitý tvar určuje použití: přední partie polostinných záhonů, solitéra u severní nebo východní stěny domu, skupiny pod stromy a vřesovištní výsadby. Díky pomalému růstu vydrží dlouho i v nádobě s kyselým substrátem. Ve skupinách se sází po třech až pěti kusech asi metr od sebe, aby se koruny časem dotkly, ale nepřerůstaly. Krémově žlutá je mezi mrazuvzdornými velkokvětými pěnišníky poměrně vzácná a snese se s modrými a bílými odrůdami, kapradinami, bergéniemi a hostami.
Druh Rhododendron wardii, který stojí v pozadí této odrůdy, pochází z hor jihozápadní Číny a jihovýchodního Tibetu. Do evropského šlechtění vnesl čistou žlutou barvu květu, kterou starší katawbijské hybridy nemají. Jeho křížením s velkokvětými hybridy vznikla skupina žlutě kvetoucích pěnišníků, které středoevropské zimy snesou. Z této linie pochází i 'Lachsgold', kterou vybral německý školkař D. G. Hobbie a do prodeje uvedl v roce 1985.