pěnišník
Vlastnosti rostliny:

pěnišník 'Kyllikki' (rododendron)

Rhododendron 'Kyllikki'
Popis:
Plně nasazené, světle růžové květy postupně vybledávají do bílé, zatímco okvětím prosvítají neobvykle přeměněné tyčinky s drobným křídlem a háčkem na konci prašníku – detail, jaký u pěnišníků jinde neuvidíte. Odrůda vznikla v severském šlechtění zaměřeném na extrémní mrazuvzdornost, odkud pochází i její jméno z finského národního eposu. Zobrazit více
Vyberte některou z dostupných variant:
rostlina v květináči 5 l
SKLADEM 1 ks
  559,00 Kč/ks
RO007433
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my

Dlouhý popis:

Pěnišník 'Kyllikki' (Rhododendron 'Kyllikki') je stálezelený listnatý keř z moderního finského šlechtění, které se soustředí na extrémně mrazuvzdorné velkokvěté hybridy. Vznikl křížením odrůd 'Helsinki University' a 'Ken Janeck', jež finský šlechtitel Kristian Theqvist provedl v roce 2002; pojmenována a zapsána do registru byla odrůda o patnáct let později, v roce 2017.

Habitus je kompaktní a hustě větvený, s tuhými výhony nesoucími kožovité, tmavě zelené listy typické pro velkolisté, takzvané elepidotní pěnišníky. Listy jsou eliptické, na líci mírně lesklé a na okraji hladké, uspořádané v pravidelných přeslenech na koncích výhonů, což keři i mimo dobu kvetení dodává upravený, kompaktní vzhled. Listoví zůstává na keři po celý rok a zimní chlad ho nijak nepoškozuje ani nebarví do bronzova, jak se to stává u některých citlivějších odrůd.

Hlavní ozdobou jsou květy. Jsou poloplné, tedy s vyšším počtem korunních plátků, než je u pěnišníků obvyklé, a při rozvíjení mají světle purpurově růžovou barvu, která postupně, v průběhu několika dnů, přechází do bílé. Na jednom keři a často i v jediném květenství jsou proto vidět květy v různých fázích barevného přechodu současně. Zvláštností jsou přeměněné tyčinky: prašníky nesou drobné blanité křídlo a na špičce háček, znak typický pro řadu Theqvistových hybridů, u planě rostoucích pěnišníků se nevyskytuje. Jednotlivé květy jsou seskupené do kulovitého květenství, takzvané trusy, jak je pro velkolisté pěnišníky typické, a jedno květenství tak nese barevný přechod v miniatuře na celé ploše. Kvetení připadá na polovinu června a zpravidla trvá dva až tři týdny, než poslední květy zcela vyblednou.

Plody jsou drobné tobolky se semeny; u okrasných hybridů se odkvetlá květenství zpravidla odstraňují, aby rostlina nevkládala energii do jejich dozrávání a místo toho nasadila silnější pupeny pro příští sezonu.

Sezónní průběh je typický pro stálezelené pěnišníky: jarní kvetení, letní tvorba nových výhonů a zakládání květních pupenů pro příští rok, podzimní zpevňování dřeva před zimou a přezimování s nezměněnou zelenou korunou.

Stanoviště vyžaduje polostinné až lehce stinné, s ochranou před odpoledním žhavým sluncem, které kožovité listy v zimě i v létě snadno spálí. Půda má být kyselá, humózní, vzdušná a propustná, s trvale vyrovnanou vlhkostí; vápenaté a těžké jílovité půdy jsou pro pěstování nevhodné a projeví se chlorózou listů.

Mrazuvzdornost patří k hlavním přednostem odrůdy. Ve finském systému zón mrazuvzdornosti je řazena do zón I až II, místy III, což odpovídá spolehlivému pěstování ve většině mírného pásma bez zvláštní zimní ochrany; přesný převod na středoevropské teplotní stupně dostupné prameny neuvádějí.

Vzrůstem jde o středně rostoucí keř: za deset let od výsadby dosahuje výšky kolem jednoho metru, šířka koruny bývá obdobná. Roste pomaleji než mnohé zahradní hybridy, což usnadňuje dlouhodobé udržení kompaktního tvaru bez potřeby pravidelného řezu.

V zahradě se uplatní jako solitéra nebo v menší skupině v polostinném záhonu, na okraji vřesoviště nebo pod korunami vzrostlejších stromů s hlubším kořenovým systémem, jako jsou duby nebo borovice, kde nekonkuruje o vláhu v povrchové vrstvě půdy. Kombinuje se s dalšími pěnišníky, azalkami, vřesovci a kapradinami se stejnými nároky na kyselou, humózní půdu. Postupný barevný přechod květů od růžové k bílé z ní dělá zajímavou rostlinu i pro záhony s jemnějším, měkčím barevným laděním, kde ostrý barevný kontrast není žádoucí.

Jméno Kyllikki pochází z finského národního eposu Kalevala, kde je Kyllikki manželkou hrdiny Lemminkäinena – jejich krátký a bouřlivý vztah popisuje jedenáctá runa eposu. Odrůdu vyšlechtil finský zahradník Kristian Theqvist, který navazuje na dlouhou finskou tradici šlechtění mrazuvzdorných pěnišníků spjatou i s helsinskou univerzitou; jedním z rodičů odrůdy je ostatně hybrid 'Helsinki University'. Křížení proběhlo v roce 2002, rostlina však byla pojmenována a zapsána do mezinárodního registru pěnišníků až o patnáct let později, v roce 2017 – u dlouhodobě testovaných severských hybridů je to obvyklá doba, potřebná k ověření odolnosti a stability vlastností v drsném klimatu ještě před uvedením na trh.

Základní charakteristika rostliny

Skupinavelkolistý (elepidotní) stálezelený pěnišník, finská odrůda extrémní mrazuvzdornosti
Květpoloplný, světle purpurově růžový, postupně blednoucí do bílé, tyčinky s křídly a háčky
Doba květupolovina června
Vzrůstkompaktní, hustě větvený, pomalejší růst
Konečná velikostpřibližně 1 m výšky i šířky za deset let
Řezzpravidla netřeba, jen odstranění odkvetlých květenství
Mrazuvzdornostvelmi vysoká, finská zóna mrazuvzdornosti I–II (III)
Stanovištěpolostín až stín, ochrana před odpoledním sluncem
Půdakyselá, humózní, vzdušná, propustná, rovnoměrně vlhká

Kalendář pěstování

FázeKdyPoznámky
Výsadbaduben nebo zářído kyselého humózního substrátu, mulčujte jehličnatou kůrou
Odstranění odkvetlých květůkonec červnavylamte odkvetlá květenství, podpoříte nasazení pupenů na příští rok
Zálivkakvěten až srpenzalévejte měkkou vodou, půda nesmí prosychat ani zamokřet
Přihnojenídubenpoužijte hnojivo pro rododendrony s kyselou reakcí