Papratka japonská 'Silver Falls' (Athyrium niponicum 'Silver Falls') je opadavá trsnatá kapradina, klonový výběr z pestrolisté variety var. pictum. Vybrala ji v americkém Oregonu Diana Ballantyne a od běžně množené pestrolisté formy se liší sytějším a trvanlivějším stříbrem.
Listy vyrůstají z krátkého plazivého oddenku do volné, mírně převislé růžice. Čepel je trojúhelníkovitá, dvakrát až třikrát zpeřená, jemně členěná a měkká, dlouhá kolem padesáti centimetrů. Na šedozeleném podkladu leží silný stříbřitý povlak, který zabírá většinu plochy čepele, a proti němu vystupuje tmavě vínové až purpurové střední žebro s hlavními žilkami. Kresba je proto zřetelná i z dálky. Od ostatních japonských papratek se 'Silver Falls' liší hlavně rozsahem stříbrné plochy, tvar listu má stejný.
Nejsytější barvu mají mladé listy krátce po rozvinutí ze stočených vrcholů. Jarní stříbro vydrží zhruba dva měsíce, s rostoucími teplotami slábne a list přechází do zelenošedé. Na podzim listy odumírají a rostlina zatahuje; v zimě po ní nad zemí nic nezůstane, takže místo je dobré označit. Kapradina nekvete, rozmnožuje se výtrusy na rubu čepele. Do šířky se trs rozrůstá pomalu a dlouhé výběžky netvoří.
Výška trsu je třicet až padesát centimetrů, šířka podle stáří čtyřicet až devadesát centimetrů. Konečné velikosti dosáhne pozvolna, za tři až čtyři sezony.
Patří do stínu až polostínu. Nejvýraznější kresbu dává světlý rozptýlený stín pod korunami listnatých stromů nebo na severní straně budov. Na přímém slunci list bledne a okraje zasychají, v hlubokém stínu zase stříbra ubývá a trs řídne. Půda má být humózní, kyprá, propustná a stále mírně vlhká. Kořeny jsou mělké a berou vodu z povrchové vrstvy, takže vyschnutí vede k předčasnému zasychání listů; listový mulč kolem trsu drží vláhu a napodobí lesní podrost, ze kterého druh pochází. Je mrazuvzdorná a zimní ochranu nepotřebuje. Vážnější choroby ani škůdci ji nenapadají a králíci ani srnčí zvěř ji neokusují.
Uplatní se v lesních a stinných záhonech, v předních partiích polostinných výsadeb, podél cestiček, u vodních prvků a v podrostu keřů, kde stříbro prosvětlí tmavá místa. Společnost jí mohou dělat hosty, dlužichy, pěnišníky, brunery a tmavolisté trvalky, u nichž stříbrný list funguje jako protiváha. Ve skupině několika kusů působí přesvědčivěji než jednotlivě a v nádobě na stinné terase vydrží několik sezon, má-li zajištěnou zálivku.
Japonské papratky se v Evropě pěstují od devatenáctého století, kdy se do zahrad dostala pestrolistá varieta pictum sbíraná v Japonsku, Koreji a východní Číně. 'Silver Falls' je novodobý americký výběr pěstitelky Diany Ballantyne z Oregonu, zaměřený na sytější a déle trvající stříbrné zbarvení. Do evropských zahrad se rozšířila v posledních dvou desetiletích jako jedna z barevně nejvýraznějších papratek.