papratka japonská
Vlastnosti rostliny:

papratka japonská 'Silver Falls' (kapradí)

Athyrium niponicum 'Silver Falls' (Anisocampium niponicum)
Popis:
Stříbrná barva na listu kapradiny není v zahradě běžná a 'Silver Falls' ji drží výrazněji než většina japonských papratek. Šedozelené trojúhelníkovité listy pokrývá silný stříbřitý nádech, který kontrastuje s tmavě vínovými středními žebry a s purpurovou žilnatinou, a nejsilnější je zjara. Zobrazit více
Vyberte některou z dostupných variant:
Všechny varianty jsou vyprodané.
rostlina v květináči 2 l
0 ks
  199,00 Kč/ks
RO009304
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my

Zařazeno v kategoriích:

Dlouhý popis:

Papratka japonská 'Silver Falls' (Athyrium niponicum 'Silver Falls', v novějším pojetí Anisocampium niponicum) je opadavá trsnatá kapradina, klonový výběr z pestrolisté variety var. pictum, tedy z okruhu japonských papratek pěstovaných pro stříbřité zbarvení listu. Odrůdu vybrala Diana Ballantyne ve státě Oregon a v roce 2002 na ni byl udělen americký rostlinný patent PP 12 803, jehož platnost už vypršela. Důvodem k jejímu vzniku byl požadavek na sytější a trvanlivější stříbrné zbarvení, než jaké má běžně množená var. pictum.

Listy vyrůstají z krátkého plazivého oddenku do volné, mírně převislé růžice. Čepel je trojúhelníkovitá, dvakrát až třikrát zpeřená, jemně členěná a měkká; celková délka listu dosahuje kolem padesáti centimetrů. Základní tón je šedozelený a přes něj leží silný stříbřitý povlak, který pokrývá většinu plochy čepele. Kontrast tvoří střední žebro a hlavní žilky, zbarvené tmavě vínově až purpurově, takže list má zřetelnou kresbu i na dálku. Nejintenzivnější je zbarvení na jaře a udrží se zhruba dva měsíce; s rostoucími teplotami stříbrná složka slábne a list se posouvá do zelenošedé. Mladé listy se rozvíjejí ze stočených vrcholů a nejsytější kresbu mají krátce po rozvinutí. V sortimentu japonských papratek se 'Silver Falls' odlišuje především rozsahem stříbrné plochy na čepeli, nikoli tvarem listu. Kapradina nekvete a nenasazuje plody, rozmnožuje se výtrusy na rubu čepele.

Sezonní průběh je jednoduchý a předvídatelný. Na jaře se rozvinují stočené mladé listy v nejsytější barvě, přes léto trs udržuje objem, na podzim listy odumírají a rostlina zatahuje. V zimě je nadzemní část zcela pryč, takže místo v záhonu je vhodné označit. Trs se rozrůstá pomalu do šířky, netvoří dlouhé výběžky a nešíří se agresivně.

Stanoviště vyžaduje stín až polostín. Nejvýraznější kresbu dává světlý, rozptýlený stín, například pod korunami listnatých stromů nebo na severní straně budov; na přímém slunci list bledne a okraje zasychají, v příliš hlubokém stínu je naopak stříbrná složka slabší a trs řídne. Půda má být humózní, kyprá, propustná a stále mírně vlhká; vyschnutí je hlavní příčinou předčasného zasychání listů. Kořeny jsou mělké a čerpají vodu z povrchové vrstvy půdy, což vysvětluje jak citlivost k vyschnutí, tak výrazný účinek mulče. Vrstva listového mulče kolem trsu drží vláhu a napodobuje podmínky lesního podrostu, ze kterého druh pochází. Rostlina je udávána jako odolná proti okusu králíky i srnčí zvěří a bez vážnějších chorob a škůdců. Mrazuvzdornost sahá do zóny 4, tedy hluboko pod české zimní minimum, a rostlina nevyžaduje žádnou zimní ochranu.

Konečná velikost je malá až střední. Trs dorůstá zhruba třiceti až padesáti centimetrů výšky, v šířce se udává rozmezí od čtyřiceti centimetrů až po devadesát centimetrů u starých, dobře zásobených rostlin. Této velikosti dosahuje pozvolna, během tří až čtyř sezon.

Použití vychází ze stinné polohy a barevného kontrastu. Uplatní se v lesních a stinných záhonech, v předních partiích polostinných výsadeb, podél cestiček, u vodních prvků a v podrostu keřů, kde stříbrná barva prosvětluje jinak tmavá místa. Dobře se kombinuje s hostami, dlužichami, pěnišníky, brunerami a s tmavolistými trvalkami, u nichž stříbro funguje jako protiváha; v nádobě na stinné terase vydrží několik sezon, pokud je zajištěná zálivka. Ve větších skupinách po několika kusech působí přesvědčivěji než jako jednotlivá rostlina.

Japonské papratky pěstují zahradníci v Evropě od devatenáctého století, kdy se do sortimentů dostala pestrolistá varieta pictum sbíraná v Japonsku, Koreji a východní Číně. Rodové jméno Athyrium se odvozuje od řeckého athyros, tedy bez dvířek, podle způsobu, jakým se u tohoto rodu otevírá blanitá ostěra kryjící výtrusnicové kupky. Odrůda 'Silver Falls' je novodobý americký výběr: vznikla v Oregonu, kde ji vybrala pěstitelka Diana Ballantyne, a v roce 2002 získala rostlinný patent. Obchodní jméno, doslova stříbrné vodopády, vystihuje obloukovitě přehnuté listy se stříbřitým povlakem. Do evropských zahrad se rozšířila v posledních dvou desetiletích jako jedna z barevně nejvýraznějších papratek.

Základní charakteristika rostliny

Výškatrs 30–50 cm vysoký, 40–90 cm široký; konečné velikosti dosáhne za 3–4 sezony
Stín a vlhkoststín až světlý polostín, půda stále mírně vlhká, humózní a propustná; při vyschnutí listy zasychají
Listtrojúhelníkovitý, 2–3× zpeřený, šedozelený se stříbřitým povlakem a vínovými žebry, do 50 cm
Barevný vrcholnejsytější stříbro na jaře, drží zhruba dva měsíce, pak přechází do zelenošedé
Zimní úpravaopadavá, zatahuje; suché listy se odstraňují na jaře, zimní kryt není potřeba
Mrazuvzdornostzóna 4, bez zimní ochrany
Expanzivnostpomalu se rozrůstající trs z krátkého oddenku, bez dlouhých výběžků
Odolnostbez vážnějších chorob a škůdců, odolná proti okusu králíky a srnčí zvěří
Původ odrůdyvýběr Diany Ballantyne, Oregon, USA; rostlinný patent PP 12 803 z roku 2002

Kalendář pěstování

FázeKdyPoznámky
Výsadbaduben až květen nebo zářído stínu, do humózní půdy, po výsadbě zalijte a zamulčujte listím
Zálivkakvěten až srpenudržujte stálou mírnou vlhkost, za sucha zalévejte i ve stínu
Hnojenídubenjednorázově kompost nebo listovka, dávkujte střídmě
Dělení trsůdubenstarší trsy rozdělte rýčem na části s oddenkem a pupeny
Zimní úpravabřezenodumřelé listy vyhrabejte před rašením nových