Pajehličník přeslenatý (Sciadopitys verticillata) je stálezelený jehličnan z vlhkých horských lesů Japonska, vypěstovaný ze semene. Zpočátku roste jako hustý keř, s léty z něj vznikne strom s průběžným kmenem. Pozornost poutá hlavně olistěním, které se nepodobá žádné jiné běžně pěstované jehličnaté dřevině.
Ozdobné jehlice měří 8 až 13 cm a sedí v přeslenech po 10 až 30 na koncích výhonů, takže každý přírůstek připomíná paprsky deštníku. Jsou tuhé, kožovité, lesklé tmavě zelené a nepíchají. Každá vznikla srůstem dvou jehlic do jedné silnější. Mezi přesleny kryjí výhony jen drobné hnědé šupinky. V chladných zimách olistění bronzově zhnědne a na jaře se zelená barva vrací.
Koruna je hustá a kuželovitá, s věkem se rozšiřuje až do válcovitého tvaru. Kůra je červenohnědá a olupuje se v úzkých pruzích. Starší stromy nesou vejčité dřevnaté šišky dlouhé 8 až 12 cm, které dozrávají do hnědé až ve druhém roce.
Roste pomalu. Po deseti letech mívá kolem 1 m a v našich podmínkách postupně dorůstá 5 až 10 m výšky při šířce 4 až 6 m. Výsadbu proto lze dlouho brát jako solitérní keř pro menší zahradu a teprve po desetiletích počítat se stromem.
Nejlépe roste v polostínu, na slunci jen tam, kde půda nevysychá; mladým rostlinám prospívá přistínění a v horkém létě stín v odpoledních hodinách. Potřebuje úrodnou, humózní, trvale vlhkou a zároveň propustnou půdu s kyselou až neutrální reakcí. Na vápnité půdě a v suchu strádá, nesnáší ani zpevněný povrch nad kořeny. Patří na místo chráněné před ostrým zimním větrem. Starší stromy jsou mrazuvzdorné, mladé je dobré chránit před silným mrazem a ostrým zimním sluncem. Vážné choroby ani škůdci ho netrápí, potíže obvykle způsobí jen nevhodná půda.
Uplatní se jako solitéra v předzahrádce, ve skalce, v japonské zahradě nebo ve velké nádobě, později v parku. Proti kompaktnímu 'Green Diamond' a štíhlému 'Sternschnuppe' má nejdelší jehlice a jako jediný z nich časem vyroste ve skutečný strom.