Ozdobnice čínská 'Rosi' (Miscanthus sinensis 'Rosi') je vysoká trsnatá travina, kterou od ostatních růžově a červeně kvetoucích ozdobnic odlišuje hlavně konečná výška. S latami dorůstá 200 až 260 cm, tedy o půl metru až metr víc než podobně kvetoucí odrůdy. V praxi je to rozdíl mezi vysokou trvalkou a živou stěnou: člověk vysoký přes 190 cm na vrchol laty nedosáhne.
Plné výšky trs dosahuje až po zakořenění. V prvních dvou letech po výsadbě zůstává nižší a teprve potom se vytáhne k horní hranici.
Trs roste vzpřímeně, stébla jsou olistěná po celé délce a listy z nich obloukovitě převisají, takže obrys není sloupovitý, ale v horní polovině rozklenutý. List je čistě zelený se světlým středním nervem, bez pásování i bez bílého okraje.
Laty se otevírají od srpna do října. Při rozkvětu jsou světle růžové, po vyzrání stříbrobílé; právě růžová fáze odrůdu na začátku kvetení odliší. Na podzim se list barví do červenofialové.
Zimní silueta drží dobře. Suché laty i olistění vytrvávají na rostlině až do předjaří a pevnější stébla snesou i mokrý sníh. Trs se seřezává v únoru nebo březnu těsně před rašením, podzimní zásah by zahradu připravil o zimní obraz a odkryl střed trsu vlhku.
Potřebuje plně slunné místo a propustnou, středně živnou, čerstvě vlhkou půdu. Trvale zamokřené polohy nesnáší a na přehnojeném místě stébla změknou a trs se rozvaluje. Mrazuvzdornost je do -21 °C, v západních Čechách zimuje bez krytí.
Hmotu staví až v horkých týdnech a raší pozdě, zhruba ve druhé polovině dubna, plné výšky ale dosáhne během jediné sezony. Na jaře tedy clona několik týdnů chybí, s čímž je u rostliny sázené jako stínítko potřeba počítat. Starý trs se obnovuje jarním dělením, až když vyraší; na podzim dělení snáší špatně.
Použití vychází z výšky: solitéra ve větší zahradě, vysoká kulisa a letní stínítko, pásy ve veřejné zeleni a skupinové výsadby. Laty se hodí k řezu i do suchých vazeb.
Odrůda pochází z Německa, zavedl ji školkař Friedrich Camehl. Jméno je německá domácká podoba ženského jména Rosa a zároveň odkazuje na růžovou barvu čerstvě rozkvetlé laty. Druh sám roste na slunných svazích Japonska, Koreje a Číny a do evropských zahrad se dostal na konci devatenáctého století. Sortiment jeho zahradních odrůd vznikl až ve druhé polovině dvacátého století prací německých trvalkářů.