Ozdobnice čínská 'Malepartus' (Miscanthus sinensis 'Malepartus') je trsnatá vytrvalá tráva, kterou v roce 1983 vybral východofríský trvalkář Ernst Pagels. Mezi červeně kvetoucími ozdobnicemi slouží jako měřítko: je z nich nejvyšší a má čepel širokou 2 cm s nápadným bílým středním žebrem. Širší list znamená hrubší texturu celého trsu, takže vedle jemnolistých odrůd působí 'Malepartus' masivně a je čitelný i z dálky.
Trs je vzpřímený, hustý a nevýběžkatý, rozšiřuje se jen pozvolna po obvodu. Listy dorůstají délky až 160 cm, v horní polovině se klenutě sklánějí a skládají souvislý zelený kopec, nad který laty vystupují vysoko nad listím. Bílé střední žebro prochází celou čepelí; příčné pásování ani bílý okraj list nemá.
Kvete od srpna do října a patří mezi středně rané ozdobnice, takže v západních Čechách vykvete spolehlivě každý rok, zatímco pozdní odrůdy téže barvy zůstávají v chladnějším roce bez lat. Čerstvě rozkvetlé laty jsou vínově červené až měděně purpurové, během několika týdnů se rozevřou a vyzrálé přecházejí do stříbrné až stříbrobéžové.
Podzimní barva listu nastupuje ve třech krocích: nejprve žlutooranžová, pak červenohnědá a nakonec písková. Suchý trs drží tvar bez opory až do února a března a mokrý sníh ani námraza ho nerozvalí. U tak mohutné odrůdy to není samozřejmost a je to hlavní důvod, proč se přes zimu nesestřihává.
Stanoviště patří plně slunné, v polostínu se stébla protahují a kvetení řídne. Půda má být propustná, středně živná a čerstvě vlhká, s reakcí od mírně kyselé po zásaditou. Trvale zamokřené polohy odrůda nesnáší a na přehnojené půdě stéblo změkne. Mrazuvzdornost je do -17,8 °C a zimní krytí trs nepotřebuje.
Olistěný trs měří okolo 110 cm, s latami 170 až 220 cm; šířka se po několika letech ustálí mezi 90 a 150 cm. Raší pozdě, obvykle ve druhé polovině dubna, a do té doby zůstává v záhonu prázdné místo.
Množí se dělením trsu na jaře, po vyrašení. Starý trs je mimořádně tuhý a k rozdělení je potřeba ostrý rýč nebo pila. Na jednom místě vydrží deset i více let, teprve pak se střed vyprazdňuje. Chorobami a škůdci prakticky netrpí.
Použití odpovídá rozměru: solitéra v trávníku, zadní plán velkých záhonů, sezonní zakrývná stěna a větrolam, výsadba u vodní hladiny. Laty se hodí k řezu do vázy i do suchých vazeb a na rostlině vydrží do předjaří.
Jméno odkazuje na Malepartus, hrad lišáka Reinekeho ze středověkého zvířecího eposu, v německé literatuře známého díky Goethovu přebásnění. Odrůdu vybral v roce 1983 Ernst Pagels, trvalkář z východofríského Leeru, který z pozdně kvetoucích japonských rostlin hledal formy schopné vykvést i v kratším středoevropském létě. 'Malepartus' patří k první generaci těchto výběrů a v zahradách se drží přes čtyřicet let. Jmenná podobnost s odrůdou 'Rotfuchs' je náhodná.