Ozdobnice čínská 'Ghana' (Miscanthus sinensis 'Ghana') je středně vysoká okrasná tráva z čeledi lipnicovitých, vyšlechtěná německým zahradníkem Ernstem Pagelsem. Ten se zaměřil na výběr ozdobnic, které v podmínkách severnějšího mírného pásu spolehlivě vykvetou a zbarví se dřív, než přijde první mráz — a právě tím se 'Ghana' od starších, pozdních kultivarů odlišuje.
Trs je vzpřímený, ve spodní části hustý, s širšími čepelemi, které se v horní třetině obloukovitě přehýbají a dávají porostu měkký obrys. Listy jsou přes léto sytě zelené, se světlejší střední žilkou. Od srpna se ale postupně přebarvují: nejprve nabíhají do bronzu a mědi, později přecházejí do oranžové, žluté a vínově až purpurově červené, přičemž jednotlivé odstíny zůstávají na rostlině vedle sebe. Toto zbarvení je hlavní hodnotou odrůdy a je nezvykle brzké — u většiny ozdobnic přichází až v říjnu. Z barevného porostu vyrůstají tuhá, přísně vzpřímená stébla s květenstvími ve tvaru rozevřených vějířů; čerstvá jsou hnědočervená, během podzimu vysychají do stříbřitě béžové.
Sezonní průběh je pozdní a klidný. Rostlina raší až v druhé polovině dubna nebo v květnu, do konce června narůstá do plné výšky, v srpnu začíná barvit list a v září až říjnu kvete. Po zámrazu porost proschne do slámové barvy a zůstává stát celou zimu — stébla jsou tuhá a nepolehávají ani pod sněhem, takže zimní silueta je funkční až do předjarního sestřihu. Vysychající vějíře přitom drží tvar a působí v mrazu a jinovatce jako hlavní prvek zimního záhonu.
Stanoviště vyžaduje plné slunce; v polostínu roste řídce, méně barví a nemusí vykvést. Půda má být propustná, středně živná až chudší, rovnoměrně vlhká, ale nikoli zamokřená — písčitohlinité a ne příliš vyživené půdy vyhovují nejlépe, protože v přehnojené půdě porost změkne a rozpadá se. Po zakořenění snáší i sušší období. Mrazuvzdornost je plná, rizikem je spíš zimní vlhko u paty trsu.
Konečná velikost se mezi zdroji mírně liší podle podmínek: listová kupa dosahuje zhruba sto dvaceti až sto padesáti centimetrů, s květními stébly rostlina vystoupá na sto padesát až sto osmdesát centimetrů. Do šířky se trs rozroste na padesát až sto centimetrů. Ozdobnice čínská roste trsnatě, s krátkými oddenky, netvoří dlouhé výběžky a plochu nezaplevelí; v podmínkách Česka navíc semena zpravidla nedozrávají, takže se nešíří ani samovýsevem.
V zahradě se odrůda uplatní jako solitéra na trávníku nebo v předzahrádce, kde se dá zbarvení sledovat ze všech stran, dále v zadní části trvalkových záhonů, v pásech podél cest a plotů a jako pohledová clona pro letní sezonu. Střední výška je praktická: neclonní výhled tak jako dvoumetrové ozdobnice a přitom vytváří objem. Dobře se kombinuje s pozdními trvalkami stejného období — s třapatkami, hvězdnicemi, sápou, čechravou a s plamenkami — a v tomto spojení vzniká typické podzimní záhonové schéma. V nádobě roste rovněž dobře, ale vyžaduje objemný květináč a spolehlivou zálivku. Květní vějíře se používají do suchých vazeb, pokud se stříhají hned po rozvinutí.
Ozdobnice čínská pochází z východní Asie, z Japonska, Koreje a Číny, kde roste na svazích a v travnatých pláních; do Evropy se dostala v devatenáctém století. Rozhodující kapitolu jejího zahradního využití napsal až Ernst Pagels, školkař z Leeru ve Východním Frísku, žák Karla Foerstera. Pagels si všiml, že vysévané ozdobnice na severu Německa často nestihnou vykvést, a začal cíleně vybírat semenáče, které kvetou dřív a zbarvují se dřív. Z jeho práce vzešla řada dnes běžných odrůd. 'Ghana' patří mezi ně a nese jméno podle západoafrického státu; zeměpisná jména jsou u Pagelsových odrůd běžná, ze stejné dílny pocházejí například 'China' nebo 'Nippon'.