Ostřice ošimenská 'Evergold' (Carex oshimensis 'Evergold') je nízká stálezelená travina z čeledi šáchorovitých, doma v Japonsku. Ve starších katalozích a v obchodě se objevuje také pod jmény Carex hachijoensis 'Evergold' a Carex morrowii 'Evergold', případně pod obchodními označeními 'Everbrite' a 'Honeybird'; jde vždy o tutéž rostlinu. Odrůda patří k nejrozšířenějším panašovaným travinám a je držitelkou britského ocenění Award of Garden Merit, které Královská zahradnická společnost uděluje spolehlivým zahradním rostlinám.
Trs je hustý, polokulovitý a pravidelný, tvořený úzkými listy dlouhými kolem třiceti centimetrů, které nejprve stoupají a v horní polovině se obloukem sklánějí, takže silueta připomíná fontánu. Kresba listu je pro odrůdu určující: středem prochází široký krémově žlutý až smetanový pruh a po obou stranách zůstává jen tenký tmavě zelený lem. Barva pruhu je nejsytější v polostínu; na plném slunci bledne a listy mohou na okrajích zasychat, v hlubokém stínu naopak žlutá slábne do zelenkavé. Květenství jsou nenápadná — na jaře se mezi listy objevují krátké hnědavé klásky na tenkých stéblech, které nemají okrasnou hodnotu a na vzhledu trsu se prakticky neprojeví. Ozdobou je zde výhradně olistění.
Sezonní průběh je proto velmi vyrovnaný. Rostlina nezatahuje: listy vytrvávají přes zimu, drží barvu i pod sněhem a záhon zůstává čitelný i v prosinci a lednu. Nové listy vyrůstají ze středu trsu od dubna a postupně nahrazují starší, které v průběhu jara zasychají a vyčesávají se. Právě proto se s ostřicí zachází jinak než s ozdobnicemi nebo dochany: hluboký sestřih k zemi jí neprospívá a používá se jen tam, kde trs po tuhé zimě opravdu spálil mráz. Zimní silueta je nízká, zelenožlutá a měkká, nikoli slámová a vzpřímená jako u opadavých travin.
Stanoviště vyhovuje v polostínu a světlém stínu, snese i plné slunce, pokud je půda stále vlhká. Půda má být humózní, čerstvě vlhká a přitom propustná; ostřice snáší jíl i písek a nevadí jí kyselá ani zásaditá reakce. Nesnáší dvě věci: trvale rozbahněné stanoviště a dlouhý letní přísušek na osluněném místě. Mrazuvzdornost odpovídá zóně 5, tedy zhruba do −29 °C. Ve velmi holomrazých zimách bez sněhu listy částečně vymrzají, na jaře však trs spolehlivě obrůstá ze středu.
Konečná velikost je malá a přesně předvídatelná: výška pětadvacet až třicet centimetrů, šířka čtyřicet až padesát centimetrů. Trs roste zvolna a této velikosti dosáhne zhruba ve třetím až čtvrtém roce. Zásadní pro použití je, že ostřice roste výhradně trsovitě, netvoří podzemní výběžky ani se nešíří samovýsevem, takže zůstává celý život na místě, kam byla vysazena, a nepotlačuje sousední trvalky. Do souvislých ploch se počítá šest až osm rostlin na metr čtvereční.
V zahradě má 'Evergold' širokou škálu využití. Uplatní se jako nízká obruba stinných záhonů a cest, ve skupinách pod stromy a keři, ve stinných skalkách, na okrajích jezírek i jako pokryvná travina v místech, kde je málo světla na trávník. Světlá kresba listů rozjasňuje temná zákoutí a dobře kontrastuje s velkými listy bohyšek a bergénií, s kapradinami, dlužichami a čechravami. Vzhledem k celoročnímu olistění patří mezi nejčastěji používané traviny pro nádoby, truhlíky a zimní výsadby u vstupu, kde drží tvar i v období, kdy je zbytek nádoby prázdný.
Rod Carex je jedním z nejpočetnějších rodů kvetoucích rostlin vůbec a zahrnuje přes dva tisíce druhů; česky se mu říká ostřice. Druh Carex oshimensis je endemitem Japonska a jeho druhové jméno odkazuje k ostrovu Óšima, odkud byl popsán; roste tam na skalnatých a lesních stanovištích. Odrůda 'Evergold' vznikla v japonské školkařské praxi a do Evropy a Severní Ameriky se dostala jako jedna z prvních panašovaných ostřic vhodných do stinných zahrad. Anglické jméno spojuje slova evergreen a gold a vystihuje obojí — celoroční olistění i zlatavý střed listu. Rozšířila se natolik, že je dnes na trhu vedena souběžně pod několika botanickými i obchodními jmény.