Ostřice japonská 'Variegata' (Carex morrowii 'Variegata') je nejstarší bíle panašovaná forma japonské ostřice a v okruhu plní roli nejméně nápadné panašované odrůdy. U jména je nutná opatrnost: 'Variegata' se jmenuje i ostřice muskingumská a ostřice pobřežní, což jsou tři různé rostliny s odlišnými nároky na vodu, a v obchodě se tato odrůda navíc míchá s 'Aureovariegata', která má okraj zlatý.
Kresba je přesně opačná než u zlatých odrůd typu 'Evergold': světlý je okraj, ne střed. Bílý až krémově bílý lem probíhá po obou stranách čepele a je úzký, nejužší ve skupině. Americká školka Plant Delights to říká přímo: 'Goldband' má světlého mnohem víc. Výsledkem je, že rostlina působí hlavně zeleně a panašování se projeví až zblízka nebo v šikmém světle. List je plochý, tuhý, šest až dvanáct milimetrů široký. Jediná výjimka v popisech stojí za zmínku, protože může vést k záměně při nákupu: databáze NC State u této odrůdy uvádí bílý střední pruh, zatímco všechny ostatní prameny bílý okraj - jde nejspíš o záměnu s 'Evergold'. Světle žluté klásky vykvétají v dubnu a květnu, později hnědnou a okrasnou hodnotu nemají.
Olistění vydrží celý rok a barva se na podzim nemění. V mírné zimě zůstává trs nedotčený, po tuhé zimě bez sněhu listy hnědnou a takový trs se na začátku jara seřízne nízko, aby obrostl naráz; je to výjimečný zásah, ne pravidelná péče. Běžně se ostřice na jaře jen vyčesává, protože po sestřihu k zemi raší pomalu a výsadba zůstane dlouho neúplná.
Stanovištěm je polostín až stín a v hlubším stínu zůstává kresba čitelná. Na plném slunci rostlina obstojí jen při stálé vlhkosti, ve stínu naopak snese krátký přísušek. Půda má být humózní, svěží až vlhká a propustná. Trvalé zamokření odrůda nesnáší, dočasné zaplavení ano - Plant Delights ji proto řadí i do dešťových záhonů, kde voda po přívalu stojí jen krátce. Mrazuvzdornost se udává do -20 °C a zimní krytí rostlina nepotřebuje; rozhodující je spíš to, aby půda v zimě nebyla trvale nasáklá.
Trs dorůstá pětadvaceti až čtyřiceti centimetrů a do šířky třiceti až pětačtyřiceti. Roste pomalu a výhradně do trsu: tři nezávislé prameny potvrzují, že netvoří podzemní výběžky. Pro použití je to podstatné - zatímco 'Ice Dance' se ze stejné skupiny rozlézá do koberce, 'Variegata' zůstane na místě a s jejím obrysem se dá počítat i po pěti letech. Retailové údaje o výšce čtyřiceti až osmdesáti centimetrů jsou proti specializovaným školkám nadsazené a pro plánování výsadby nepoužitelné.
Používá se tam, kde se panašování hodí, ale nemá dominovat. Osvědčila se v obrubách a na okrajích stinných záhonů, v podsadbě keřů a v růžových záhonech, kde světlá linka rozlomí jednolitou zeleň, a v nádobách, kde je tvar trsu po celý rok pravidelný. Právě pro svou zdrženlivost bývá volbou do výsadeb, v nichž už jedna výrazně kreslená travina je a druhá by působila neklidně. Snáší kořenovou konkurenci dřevin a vydrží na jednom místě dlouho bez dělení, takže se hodí do výsadeb, které se udržují jen občas.
Panašovaná forma japonské ostřice patří k nejstarším okrasným ostřicím v evropských zahradách a na trhu byla dávno před sérií EverColor a dalšími moderními kultivary. Jméno 'Variegata' je prostý latinský popis, tedy panašovaná, a právě ta obecnost je dnes největší komplikace: stejné jméno nesou panašované formy nejméně dvou dalších pěstovaných druhů ostřic, mezi nimi ostřice muskingumská a ostřice pobřežní, přičemž každá chce jinou vlhkost. K tomu se v obchodě přidává záměna s 'Aureovariegata', která má okraj zlatožlutý a kterou část pěstitelů vede jako zahradnické synonymum ošimenské 'Evergold' se žlutým středním pruhem. Při nákupu proto rozhoduje druhové jméno a popis kresby, ne jméno odrůdy samotné.