Ořechoplodec klandonský 'Stephi' (Caryopteris x clandonensis 'Lissteph') je nízký opadavý keř, který se v rámci kříženého druhu vymyká barvou květu. Zatímco ostatní klandonské ořechoplodce kvetou modře až modrofialově, 'Stephi' kvete světle, pastelově růžově s nádechem do lila. Odrůda je chráněná odrůdovými právy a v katalozích se vede pod šlechtitelským označením 'Lissteph'.
Habitus je polokulovitý až široce vejčitý, hustě větvený, s mírně převislými konci postranních výhonů. Olistění je úzké: listy jsou kopinaté, zhruba 3 až 5 cm dlouhé, po okraji nepravidelně zubaté, matně šedozelené. Po promnutí voní kořenitě, což je znak celého rodu. Květy jsou drobné, se zřetelně vyčnívajícími tyčinkami, a shlukují se do svazečků ve vrcholové části letošních výhonů i v úžlabí horních listů. Kvete výhradně na novém dřevě, takže květenství sedí na koncích přírůstků, ne uvnitř keře. Jednotlivý květ je nálevkovitý, s výrazně třásnitým spodním cípem, a v rámci svazečku se květy otevírají postupně, takže kvetení působí dlouze a nepřetržitě. Po odkvětu dozrávají drobné suché poltivé plody, které na keři vydrží do zimy; okrasná hodnota je u nich okrajová.
Rašení je pozdní, obvykle až ve druhé polovině dubna nebo v květnu, a keř přitom dlouho působí jako neprobuzený; jde o normální chování druhu, ne o poškození. Kvetení začíná v srpnu a pokračuje podle počasí do září nebo října, tedy v době, kdy většina okrasných keřů už odkvetla. Podzimní zbarvení listu je nevýrazné, listy žloutnou a opadávají bez ozdobné fáze; na podzimním vzhledu se podílí hlavně dokvétající růžové květenství a světlé olistění.
Stanoviště potřebuje plné slunce; v polostínu kvete řidčeji a habitus se rozvolňuje. Půda má být lehká, propustná, spíše chudší, neutrální až zásaditá. Těžké a v zimě promáčené půdy jsou u této rostliny hlavní příčinou ztrát - zimní mokro v kořenové zóně škodí víc než samotný mráz. Po zakořenění keř snáší sucho i městské prostředí a vyhovuje mu teplé, chráněné místo u zdi nebo na jižním svahu. V chladnějších polohách západních Čech se projeví pozdní rašení výrazněji a kvetení se posouvá blíž k září.
Růst je pomalý až středně rychlý. Konečná výška se podle zdrojů pohybuje mezi 0,5 a 1 m, nejčastěji kolem 0,7 m, šířka 0,6 až 1 m; rostlina tedy zůstává nízká a kompaktní i bez zásahu a nepřerůstá sousední trvalky. Protože kvete na letošním dřevě, velikost se drží jarním řezem, po kterém keř obrazí a vykvete ještě v témže roce. Mrazuvzdornost se uvádí zhruba do -20 °C; na těžké a v zimě zamokřené půdě rostlina hyne dřív, než se tato hranice vyčerpá.
Uplatnění má v nízkých volně rostoucích skupinách, na okrajích záhonů, ve skalkách, v suchých štěrkových výsadbách i v nádobách. Růžový květ ladí s trvalkami kvetoucími ve stejné době modře a fialově, tedy se šalvějemi, ocúny a vyššími okrasnými travami, a se stříbrolistými rostlinami. Vedle modře kvetoucích odrůd ořechoplodce funguje jako barevný protiklad ve stejném termínu kvetení. Kvůli pozdnímu termínu jde o významnou pastvu pro včely, čmeláky a motýly na konci sezóny, kdy nektaru v zahradě ubývá. V nádobě potřebuje objem alespoň kolem 15 litrů, minerální propustný substrát a odtok bez podmisky; přes zimu snese stanoviště mimo dosah srážek. Na 1 m2 se počítají dvě až tři rostliny podle požadované hustoty porostu.
Odrůdu vyšlechtil Peter Catt v anglické školce Liss Forest Nursery v hrabství Hampshire, ze které pochází i řada dalších novějších klandonských ořechoplodců. Šlechtitelské označení 'Lissteph' spojuje zkrácený název školky se jménem Stephi, pod kterým se rostlina prodává; jde o osobní jméno, ne o popis vlastnosti. Odrůda je chráněná odrůdovými právy pod evropským číslem 46805. Samotný kříženec Caryopteris x clandonensis vznikl kolem roku 1930 v zahradě Arthura Simmondse ve West Clandonu v anglickém Surrey spontánním křížením druhů Caryopteris incana a Caryopteris mongolica a po tomto místě nese jméno. 'Stephi' patří mezi jeho potomky k několika málo odrůdám, které se od modré barvy květu odklonily.