Ořechoplodec klandonský 'Kew Blue' (Caryopteris clandonensis 'Kew Blue') je jedna z nejstarších odrůd tohoto křížence, která se v nabídce drží dodnes. Mezi modře kvetoucími ořechoplodci zastupuje tmavý konec škály: květ je hluboce modrý s nádechem do fialova a bez světlého závoje, takže keř v plném květu působí sytěji než 'Heavenly Blue'. Právě pro tento odstín byla rostlina mezi semenáči vybrána.
Keř roste vzpřímeně, hustě a jemně se větví, drží tvar a do stran se nerozvaluje. Listy jsou kopinaté až úzce eliptické, 4,5 až 6,5 cm dlouhé a 1 až 1,7 cm široké, na okraji hrubě zubaté. Líc je šedozelený, rub výrazně stříbřitě plstnatý, a ve větru se tak keř střídavě leskne šedí a stříbrem. Rozemnutý list voní kořenitě a balzamicky.
Drobné květy tvoří husté vrcholíky v paždí listů v horní polovině letorostů. Dlouhé vyčnívající tyčinky dávají květenstvím chmýřitý obrys a z dálky keř připomíná modrou mlhu. Tmavá modř drží barvu i na plném slunci a ke konci kvetení nepřechází do vybledlé šedomodré, jak se to u světlejších odrůd stává. Plod je suchý, rozpadá se na čtyři tvrdky a okrasnou hodnotu nemá.
Sezona se soustředí na konec léta. Keř raší pozdě, často až ve druhé polovině dubna, a kvete od srpna do října na letošním dřevě, kdy už většina záhonů odkvétá. List na podzim opadá bez výraznějšího zbarvení, jen do žlutozelena. Dřevnatí jen báze výhonů; horní část v tuhé zimě namrzá a rostlina obráží od paty.
Patří na plné slunce, na teplé místo bez zimního průvanu, do propustné lehčí půdy hlinitopísčité až kamenité, klidně chudší a vysychavé. Vápno mu nevadí. Těžká, ulehlá a v zimě zamokřená půda zahubí keř častěji než mráz. Po zakořenění je výrazně suchovzdorný. V nádobě rozhoduje drenáž a spíše minerální substrát, protože rašelinové směsi drží přes zimu vodu. Mráz snáší do -20 °C.
Dorůstá 0,8 až 1 m, šířka odpovídá výšce nebo je o něco menší. Po jarním řezu doroste do plné velikosti během jediné sezony, takže rozměry drží rok co rok stejné.
Uplatní se v suchých a štěrkových výsadbách, na okrajích slunných záhonů, u jižní zdi nebo podél zpevněných ploch. Tmavý odstín snese sousedství stříbřitých trav a šedolistých polokeřů lépe než světle modré odrůdy a dobře se doplňuje se žlutě kvetoucími pozdně letními trvalkami. Hodí se i do větší nádoby. Ve skupině se sází po 0,7 až 0,8 m, dvě rostliny na metr čtvereční. Pozdní květ je vítanou potravou pro včely a motýly.
Kříženec vznikl kolem roku 1930 v zahradě Arthura Simmondse ve West Clandon v hrabství Surrey samovolným zkřížením druhů Caryopteris incana a Caryopteris mongholica. První rostlina nese jméno 'Arthur Simmonds'. 'Kew Blue' je její přímý semenáč, vybraný přibližně roku 1945 v Královských botanických zahradách v Kew právě pro tmavší modř květu; jméno tedy připomíná místo, kde semenáč vyrostl. Patří k nejdéle nepřetržitě pěstovaným odrůdám celého rodu.