Ořechoplodec klandonský 'Grand Bleu' (Caryopteris clandonensis 'Grand Bleu') je nízký opadavý keř francouzského původu, který kvete ve druhé polovině léta a na podzim. V nabídce vyniká dvěma znaky: sytější, do fialova laděnou barvou květu a tmavě zeleným, lehce lesklým listem. Představě ořechoplodce jako šedolisté rostliny tak neodpovídá.
Roste vzpřímeně a hustě, s krátkými články mezi pupeny, a tvoří pravidelný kulovitý až vejčitý obrys bez prořídlého středu. Listy jsou vstřícné, kopinaté až vejčité, mělce zubaté, svrchu tmavě zelené a mírně lesklé, na rubu světlejší se stříbřitým nádechem. Po rozemnutí voní ostře pryskyřičně a za horkého dne je vůně cítit i při procházení kolem. Drobné, asi centimetrové květy s třásnitým lemem koruny a dlouhými tyčinkami sedí v hustých vrcholících v paždí horních listů letošních výhonů. Barva je sytě modrofialová bez šedého nádechu.
Raší pomalu, obvykle až ve druhé polovině dubna nebo v květnu. Kvést začíná na přelomu července a srpna a vydrží do září, za teplého podzimu do října. V té době patří k posledním keřům, na kterých včely, čmeláci a motýli najdou dost nektaru. List na podzim jen zežloutne a brzy opadá. V chladnějších polohách část výhonů promrzne a keř obrazí od báze; kvetení to neohrozí, protože květ nasazuje na novém přírůstku.
Vyžaduje plné slunce, v polostínu řídne a hůř kvete. Půda má být propustná, spíše chudší, hlinitopísčitá až štěrkovitá, kyselá i zásaditá. O přezimování rozhoduje hlavně zamokření: trvale vlhká těžká půda hubí tuto odrůdu spolehlivěji než mráz. Letní sucho po zakořenění snáší dobře. Mrazuvzdornost je do -18 °C, tedy o několik stupňů nižší než u starších odrůd typu 'Heavenly Blue'. V drsnějších polohách proto patří k závětrné zdi a v nádobě potřebuje zimní ochranu.
Při každoročním jarním zmlazení zůstává 60 až 80 cm vysoký a podobně široký, bez řezu dorůstá zhruba metru výšky a 70 až 80 cm šířky. Díky hustšímu větvení drží pravidelný tvar i bez tvarování. V propustné půdě žije dlouho, na těžkém podkladu často jen několik sezon.
Hodí se do nízkých volných živých plotů, do předního pásma trvalkových záhonů a do suchých výsadeb se štěrkovým mulčem, kde tmavý list drží kontrast i mimo kvetení. Snese nádobu o průměru od 50 cm, takže se uplatní i na terase. Barevně ladí se žlutě kvetoucími pozdními trvalkami a se stříbrolistými polokeři.
Odrůda vznikla ve francouzském výzkumném ústavu INRA v Angers, v programu okrasných dřevin, který vedl Alain Cadic. Nejde o křížení: rostliny odrůdy 'Heavenly Blue' byly ozářeny gama paprsky a z vyvolaných mutací byl vybrán jedinec s tmavším listem, sytějším květem a hustším, vzpřímenějším růstem. Samotný klandonský kříženec, z něhož 'Heavenly Blue' pochází, vznikl kolem roku 1930 v anglickém West Clandonu.