Olše lepkavá (Alnus glutinosa) je naše původní opadavá dřevina. Roste po celém území, hlavně v nížinách a pahorkatinách, v lužních lesích, v bažinách a podél potoků, řek a rybníků. Na zahradě je to strom pro místa, kde je půda trvale vlhká nebo mokrá.
Dorůstá 10 až 20 m a koruna se rozkládá do šířky 6 až 12 m. Je kuželovitá až oválná a polootevřená, často se strom větví už od země do několika kmenů. Roste rychle. Kůra je v mládí tmavošedá, se stářím šedá až černohnědá a rozbrázděná do šupin či destiček; mladé větévky mají fialově šedý odstín.
List je téměř okrouhlý až obvejčitý, 4 až 9 cm dlouhý, na špičce tupý nebo vykrojený a nepravidelně dvojitě pilovitý. Svrchu je lesklý a tmavě zelený, mladé listy a výhony jsou lepkavé. Na podzim se nevybarvuje, listy opadávají ještě zelené. V zimě oživí holou korunu stopkaté šedofialové pupeny, mladé jehnědy a loňské šištice.
Kvete velmi časně, od února do dubna podle počasí. Samčí jehnědy visí po dvou až pěti na koncích větévek, jsou 4 až 7 cm dlouhé a žlutě se práší; samičí květy jsou drobné, s červenými bliznami. Pyl olše patří k prvním jarním alergenům, a tak strom nepatří pod okna alergika. Ze samičích květů vyrostou vejcovité šištice 8 až 12 mm velké, které v září dozrávají a dřevnatějí. Ploché nažky z nich vypadávají postupně až do konce zimy a prázdné šištice zůstávají na větvích dlouho.
Na kořenech nese drobné korálkovité hlízky, v nichž žijí mikroorganismy vázající vzdušný dusík, a tak půdu sama obohacuje. Koření silně a poměrně hluboko, je dobře ukotvená, odolává větru a krátké i dlouhé zaplavení přečká. Nejlépe roste na slunci ve vlhké až mokré, ne příliš chudé půdě; dláždění a zpevněné plochy nad kořeny jí nesvědčí. Snese posypovou sůl i silný řez. Je plně mrazuvzdorná. Z potíží se objevují mery a pilatky minující listy, z chorob hrozí fytoftora a václavka.
Uplatní se na březích vodních ploch a potoků, v mokrých a podmáčených částech velké zahrady, ve větrolamech, v parcích i v krajině, jako jednokmen i vícekmen.