Myrobalán třešňový 'Nigra' (Prunus cerasifera 'Nigra') je tmavolistý strom, který se v zahradách pěstuje kvůli barvě olistění. Sám druh se u nás zná hlavně jako podnož pro slivoně; tmavolistá odrůda z něj dělá stálý barevný bod, který v zahradě působí od dubna do října.
Mladé listy raší tmavě purpurové až černočervené a lesknou se. Tuto barvu drží po celou sezonu, nezelenají ani v srpnu, a na podzim přecházejí do červenofialové až jasnější červené. Ze tří červenolistých stromových odrůd v nabídce má 'Nigra' list nejtmavší a nejstálejší. 'Pissardii' v létě matní a ve stínu zelená, kdežto 'Woodii' je s 'Nigrou' téměř zaměnitelná a vedle sebe se oba stromy rozeznávají jen obtížně.
Kvete v březnu a dubnu, těsně před rašením listu nebo současně s ním. Poupata jsou tmavě růžová, otevřený jednoduchý pětiplátečný květ měří asi 2,5 cm, je růžový a voní. Jak list raší, květy blednou do bílé. Plody nasazuje zřídka: tmavě červené peckovice velké 2 až 3 cm zrají v srpnu a září a jsou jedlé, strom se však kvůli úrodě nesází.
V mládí má koruna kuželovitý tvar, později se zakulacuje do hustého oválu. Přirozeně jde o nízko větvený keř nálevkovitého obrysu, v nabídce bývá jako kmenný strom i jako vícekmen. Dorůstá 5 až 8 m do výšky a 4 až 7 m do šířky a ročně přibude 20 až 40 cm. Ani bez listí strom nepůsobí šedě: kmen je tmavě hnědý až purpurově hnědý, v mládí hladký a později drsný, letorosty jsou tmavě červené, mírně trnité a převisají.
Nejsytější barvu dává plné slunce, ve stínu list ztrácí hloubku. Půdě stačí běžná zahradní, neutrální až zásaditá a bez trvalého zamokření. Zakořeněný strom snáší sucho, městský vzduch i znečištění, zpevněný povrch nad kořeny ale snáší jen zčásti. Zimní mrazy vydrží do -29 °C.
Řez snáší dobře, volný i tvarovací. Nejvhodnější doba je hned po odkvětu, nejpozději do poloviny léta, kdy se rány rychle zacelí. Díky tomu se dá vést i jako stříhaný plot s tmavou stěnou listů nebo jako tvarovaný kmínek.
Uplatní se jako solitéra v trávníku, v zahradě i v parku, v uliční aleji s otevřeným pásem zeleně, v nádobě a na střešní zahradě. Tmavé olistění vynikne vedle stříbrolistých dřevin, žlutozelených trvalek a světlé fasády, v řadě podél cesty pak tvoří souvislý temný pás. Brzký květ ocení i první včely.
Druh roste divoce na Balkáně, v Malé Asii a na Kavkaze, tmavolistá odrůda však vznikla v USA a do obchodu přišla roku 1916. Navázala na starší purpurolistou 'Pissardii', kterou do Evropy přivezl kolem roku 1880 Pissard, zahradník perského šáha. Proti ní se prosadila tmavším listem, jehož barva vydrží celou sezonu, a v evropských výsadbách ji postupně vytlačila. Velmi podobná je jí odrůda 'Woodii', která se od ní liší nanejvýš vzrůstem.