Modřín opadavý 'Puli' (Larix decidua 'Puli') je převislá odrůda domácího modřínu, kterou v polovině devadesátých let vybral ze semenáčů maďarský školkař Józsa Miklós ze Szombathely. Od rozšířenější převislé formy 'Pendula' se liší hustším větvením, jemnějšími a světlejšími jehlicemi a přísněji svislým spádem větví. V roce 2010 byla v USA zařazena do programu Collectors Conifer of the Year a dostala se tak i do zámořského sortimentu. Stejně jako ostatní modříny patří k jehličnanům, které na zimu shazují jehlice.
Odrůda netvoří průběžný vrcholový výhon. Bez opory se rozbíhá po zemi jako pokryvná dřevina vysoká kolem 30 cm. Vyvázaná ke kůlu nebo vypěstovaná na kmínku roste jen do výšky opory a odtud větve strmě spadají dolů. Konečnou výšku tedy určuje pěstitel: koruna na kmínku vysokém osmdesát centimetrů zůstane zhruba v této úrovni, vyvázaný exemplář lze dovést i přes dva metry. Roční přírůstek je na jehličnan velký, 30 až 40 cm, takže tvar se vytvoří rychle. Po deseti letech mívá vyvázaná rostlina kolem 125 cm na výšku a 50 cm na šířku a převislé větve dál narůstají.
Jehlice jsou měkké, ploché a dva až tři centimetry dlouhé. Na dlouhých letorostech vyrůstají jednotlivě, na krátkých brachyblastech ve svazečcích po dvaceti až čtyřiceti, a větve tím působí chomáčovitě. Na jaře jsou svěže světle zelené, v létě šedozelenají a v listopadu se před opadem barví do zlatožluté až medové. V zimě zůstává na očích kostra tenkých, svisle splývajících větví, hlavní ozdoba odrůdy v době vegetačního klidu. Starší rostliny nesou drobné vzpřímené šišky dlouhé dva až čtyři centimetry; mladé samičí šištice jsou zjara karmínově načervenalé.
Potřebuje plné slunce, ve stínu řídne, ztrácí barvu jehlic a špatně větví. Půda má být hluboká, propustná a čerstvě vlhká, mírně kyselá až mírně zásaditá. Trvale podmáčené a zhutněné půdy nesnáší a nehodí se ani do dlážděných ploch s omezeným prostorem pro kořeny. Plochý kořenový systém prokořeňuje svrchní vrstvu půdy, na suchých a horkých místech proto v létě rychle vysychá. Mrazuvzdornost je do -35 °C a dobře odolává i větru.
Uplatní se jako solitéra malého formátu u vstupu, na kraji terasy, ve štěrkových a vřesovištních výsadbách a v japonsky laděných kompozicích, kde vynikne kresba větví. Vyvázaný strom se hodí k vodní hladině, nad kterou větve splývají; nevyvázaný na opěrnou zídku nebo svah, přes jejichž hranu se převisne. Zkracování mladých letorostů snáší dobře a koruna se jím dá zahustit i zkrátit. Starší bezjehličnaté dřevo ale obráží nespolehlivě, a tvar se proto udržuje průběžně, ne jedním silným zásahem. V nádobě potřebuje kořenový bal v mrazu ochranu.