Meruňka
Vlastnosti rostliny:
olistění v zimě
začátek kvetení (měsíc)
barva plodu
běžná mrazuvzdornost rostliny (ve °C)
-23 °C
nároky na slunce
plné slunce – aspoň 6 hodin denně
nároky na půdu
lehká, propustná půda – voda nesmí stát
nároky na vláhu
běžná zálivka – jen za delšího sucha
sprašnost rostliny
samosprašná odrůda
mrazuvzdornost u nás
většina ČR – mimo mrazové polohy
hlavní období kvetení
2. jaro (duben–květen)
sklizeň od
2. červenec

Meruňka 'Maďarská'

Prunus armeniaca 'Maďarská'
Popis:
Stará maďarská odrůda známá také jako Uherská nebo Magyar kajszi, po desetiletí páteř středoevropských meruňkových sadů. Velké kulovitě oválné plody se sklízejí kolem dvacátého července, dužnina je v konzumní zralosti rozplývavá a výrazně aromatická. Samosprašná, s hojnou a pravidelnou plodností. Zobrazit více
Vyberte některou z dostupných variant:
rostlina v květináči 10 l

podnož Myrobalán

SKLADEM 5 ks
  699,00 Kč/ks
RO000674
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my
rostlina v květináči 12 l

podnož Ryngle

SKLADEM 1 ks
  699,00 Kč/ks
RO009763
Možnosti odeslání: osobní odběr, dovezeme my

Zařazeno v kategoriích:

Dlouhý popis:

Meruňka 'Maďarská' (Prunus armeniaca 'Maďarská') je stará odrůda maďarského původu, která se ve střední Evropě pěstuje po generace a dodnes patří k nejrozšířenějším. Vede se pod řadou synonym: Uherská, Ungarische Beste, Magyar kajszi nebo Kecskeméti kajszi.

Plody jsou velké, kulovitě oválné, s hladkým povrchem. Slupka je žlutooranžová s červeným líčkem, dužnina oranžová, středně tuhá, v konzumní zralosti rozplývavá a šťavnatá. Chuť je navinule sladká až sladká, s typickým výrazným meruňkovým aroma, které odrůdě zajistilo trvalé místo v sortimentu. Pecka se od dužniny dobře odděluje, což usnadňuje zpracování.

Sklizeň připadá zhruba na dvacátého července, konzumní zralosti plody dosahují kolem pětadvacátého. Odrůda je samosprašná, plodí tedy i jako jediný strom v zahradě. Plodnost je středně raná, hojná a pravidelná. Kvete poměrně brzy, a proto je citlivá k pozdním jarním mrazíkům; doporučuje se do nejteplejších poloh a na chráněná stanoviště, kde riziko poškození květů klesá.

Strom roste bujně a tvoří rozložitou korunu, která v plné plodnosti vyžaduje pravidelné prosvětlování. Meruňky se pěstují roubované a podnož ovlivňuje vzrůst, ujímavost i snášenlivost půdy. Na myrobalánu strom roste silněji a snese i těžší půdy, na podnoži ze zelené renklódy zůstává slabší a hodí se do menších zahrad. Podnož se volí podle půdních poměrů stanoviště.

Stanoviště má být teplé, slunné a chráněné před severním větrem, půda propustná, spíše lehčí, vápnitá a bez zamokření. Meruňka nesnáší studené, těžké a zamokřené půdy, ve kterých trpí odumíráním. Řez se provádí v létě po sklizni nebo časně na jaře; letní termín je u peckovin bezpečnější, protože rány se rychleji hojí.

Plody se konzumují čerstvé, zpracovávají na marmelády, kompoty a povidla, suší se a pálí. Právě z této odrůdy pochází značná část tradiční maďarské i moravské meruňkovice. Pro zavařování se plody sklízejí o něco dříve, dokud je dužnina pevnější a v nálevu se nerozpadá. Sušené plody si dobře zachovávají barvu i aroma.

Souhrnně jde o odrůdu pro nejteplejší polohy, kde se ranější kvetení nestane překážkou. Kdo takové stanoviště má, získá samosprašný strom s hojnou a pravidelnou úrodou velkých aromatických plodů. Ve vyšších a mrazových polohách je vhodnější sáhnout po pozdněji kvetoucích odrůdách, protože u 'Maďarské' rozhoduje o úrodě dubnové počasí víc než cokoli jiného. Bujný vzrůst navíc znamená potřebu prostoru a pravidelného prosvětlování koruny.

Odrůda pochází z Maďarska, kde se pěstuje od 19. století a kde tvoří základ produkce v okolí Kecskemétu na Velké dunajské nížině; odtud i synonymum Kecskeméti kajszi. Do českých zemí se rozšířila za Rakouska-Uherska pod jménem Uherská nebo Ungarische Beste, což bylo dobové obchodní označení vyzdvihující kvalitu plodů. Meruňka se v Maďarsku stala natolik pevnou součástí krajiny i kuchyně, že pálenka z kecskemétských meruněk má chráněné zeměpisné označení. Botanický přívlastek armeniaca odkazuje na Arménii, odkud podle antické tradice meruňka do Evropy dorazila; skutečná domovina druhu leží v severní Číně.

Základní charakteristika rostliny

Typ / použitístará středoevropská odrůda; konzum, povidla, kompoty, sušení, pálení
Doba sběrukolem 20. července, konzumní zralost kolem 25. července
Sprašnostsamosprašná, opylovač není potřeba
Plodvelký, kulovitě oválný, žlutooranžový s červeným líčkem
Dužninastředně tuhá, v konzumní zralosti rozplývavá, pecka se dobře odděluje
Vzrůstbujný strom s rozložitou korunou
Stanovištěnejteplejší chráněné polohy, propustná lehčí vápnitá půda
Poznámkakvete brzy, květy jsou citlivé k pozdním jarním mrazíkům

Více o podnožích ovocných stromků se dočtete v tomto článku.

Kalendář pěstování

FázeKdyPoznámky
Výsadbaod jara do zámrazu, prostokořenné na podzim nebo v předjařívolte nejteplejší místo chráněné před severním větrem
Kvetenídubenpři předpovědi mrazíku pomůže zakrytí koruny netkanou textilií
Sklizeňkolem 20. červencesklízejte postupně, plody dozrávají nestejnoměrně
Řezsrpen po sklizniprosvětlete rozložitou korunu, rány se v teple lépe hojí
Zpracováníkonec červencena povidla a pálení nechte plody plně vyzrát