Meruňka 'Darina' (Prunus armeniaca 'Darina') je pozdní česká odrůda vyšlechtěná ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích. Vznikla v roce 1973 z volného sprášení staré odrůdy 'Mělnická' a pro pěstování v České republice je registrována od roku 1999.
Plody jsou středně velké až velké, kulovité, s oranžovou základní barvou a tmavě červeným líčkem. Dužnina je oranžová, pevná, šťavnatá, chuťově sladce navinulá. Pevnost dužniny se projeví jak při zpracování, kdy plátky drží tvar, tak při manipulaci a krátkodobém uchování. Plody se hodí k přímému konzumu i k dalšímu zpracování na kompoty, marmelády, destiláty a koláče.
Sklizeň připadá na konec července, zhruba sedm až deset dní po odrůdě 'Velkopavlovická'. Odrůda je tedy pozdní a prodlužuje meruňkovou sezonu.
Dvě vlastnosti činí 'Darinu' zajímavou pro pěstitele mimo klasické meruňkové oblasti. Za prvé je samosprašná, takže plodí i jako jediný strom v zahradě a není nutné hledat vhodného opylovače. Za druhé kvete středně pozdně, což u meruněk, jejichž hlavním rizikem je zmrznutí časného květu, znamená citelně vyšší jistotu úrody; odrůda se proto doporučuje i do okrajových oblastí, kde pozdní jarní mrazy pravidelně poškozují květ. K tomu se přidává vysoká odolnost proti mrazu a proti monilióze, jedné z nejobtížnějších chorob peckovin.
Stanoviště má být teplé, slunné a chráněné, nejlépe mírný svah, kde se nedrží studený vzduch. Půda propustná, spíše lehká, vápnitá a dobře prohřátá; těžké a zamokřené půdy meruňka nesnáší.
Podnož ovlivňuje vzrůst i životnost stromu. Myrobalán dává bujnější růst a snese i těžší půdu, St. Julien A vede k menšímu stromu s dřívějším nástupem plodnosti, semenáč meruňky roste nejsilněji a je nejdéle živý, ale vyžaduje lehkou půdu.
Řez se provádí po sklizni, nikoli v zimě. Meruňka v období vegetačního klidu špatně hojí rány a hrozí gumotok; po sklizni se odstraní suché a zahušťující větve a průběžně se zmlazuje starší plodné dřevo.
Plody se pro pevnější dužninu manipulují a krátkodobě uchovávají lépe než u raných odrůd, přesto se spotřebují během několika dní; přebytek se zpracovává nebo mrazí ve formě půlek bez pecky. Do plodnosti nastupuje odrůda ve třetím až čtvrtém roce po výsadbě. Spon se volí podle podnože, u slaběji rostoucích stromků kolem čtyř metrů, u bujných pět až šest, protože meruňka vyžaduje vzdušnou korunu.
Odrůda pochází z Holovous v Podkrkonoší, kde od padesátých let dvacátého století působí ovocnářský výzkumný a šlechtitelský ústav. Že vznikla právě tam, tedy v oblasti, která rozhodně není klasickým meruňkovým krajem, není náhoda: holovouský program cíleně hledal odrůdy schopné plodit i mimo teplé jihomoravské polohy. Výchozí 'Mělnická' je stará česká krajová meruňka spjatá s mělnickým vinorodým krajem. Jméno Darina je slovanské ženské jméno odvozené od slova dar, tedy darovaná; pojmenovávat ovocné novinky ženskými křestními jmény bylo v československém šlechtění dlouholetým zvykem.