Mandloň trojlaločná (Prunus triloba) je široce keřovitý, hustě větvený vícekmenný keř vázovitého obrysu, vysoký 150 až 300 cm a široký 100 až 200 cm, který se velmi často prodává roubovaný na kmínku. Rostliny v nabídce mají plné květy; planá forma s jednoduchým květem je vzácná. Mezi okrasnými slivoněmi je to dřevina pěstovaná čistě pro jarní květ: list je zelený, plody téměř žádné a mimo jaro keř pozornost nepoutá.
Květ je plný, růžový, sladce vonný a otevírá se v dubnu a květnu na loňském dřevě dřív než list. Měří 2,5 až 3,8 cm a v plném rozkvětu jím bývají výhony obalené po celé délce. Pojmenovaný klon 'Rosenmund' má květ sytěji růžový, kvete dřív, voní a roste silněji; běžná mandloň trojlaločná je proti němu světlejší. Plným růžovým květem se vyznačuje ještě blireana, ta je ale strom o výšce 4 až 6 m s purpurovým rašením a kvete už v březnu a dubnu. Mandloň trojlaločná se proto vejde i do předzahrádky.
List je svěže až středně zelený, široce eliptický a často trojlaločný, na podzim žlutý až bronzový. Kůra je tmavě hnědá a mírně rozbrázděná, větvičky tenké, tmavě hnědé a chlupaté. Plody se objevují zřídka, protože plné květy bývají sterilní; jsou to červené chlupaté peckovice velké asi 1,3 cm. Kdo stojí o úrodu, najde ji u višně plstnaté.
Mrazuvzdornost je do -34 °C, v holomrazech však keř namrzá a roubované rostliny jsou citlivější. Květy ohrožují pozdní mrazy. Nejvážnější chorobou je moniliový úžeh: začíná na květech a neléčený může keř zahubit. Dál ji napadají mšice, puklice a zavrtávající se škůdci. Keř nesnáší vítr ani zamokření, a proto patří na chráněné slunné místo.
Řez je tu součástí pěstování, ne volbou. Každý rok hned po odkvětu se odkvetlé výhony silně zkracují, na třetí až čtvrtý pupen, tedy zhruba na 10 až 20 cm. Kvete na loňském dřevě, takže výhony, které vyrostou během léta, ponesou květy napřesrok. V létě se keř ještě prosvětlí. U roubovaných rostlin se odstraňují výmladky z podnože, kterou bývá myrobalán.
Hodí se jako solitéra do malé zahrady a předzahrádky, do nádoby, jako kmínek i do parku.
Druh pochází z Číny. Plnokvětou formu přivezl do Evropy R. Fortune roku 1855, jednoduchá planá forma byla zavedena až později. V zahradách se dodnes pěstuje hlavně plnokvětá rostlina, planý druh zůstal vzácností.