Lomandra dlouholistá 'Seascape' (Lomandra longifolia 'Seascape') je stálezelená trvalka trávovitého vzhledu australského původu. V obchodní nabídce se vede pod jménem Lomandra longifolia; mezinárodně je odrůda registrovaná u druhu Lomandra confertifolia, což je vhodné vědět při dohledávání údajů v zahraničních zdrojích.
Rostlina tvoří hustý, polokulovitý trs úzkých, tuhých, čárkovitých listů. Barva je modrošedá až šedozelená, což ji odlišuje od zelených okrasných trav; listy se od poloviny délky měkce sklánějí, takže trs má klenutý, převislý obrys a působí měkce navzdory tuhosti pletiva.
Rozměry jsou kompaktní a stabilní. Trs dosahuje zhruba padesáti až šedesáti centimetrů výšky i šířky a tento rozměr si drží dlouhodobě, protože rostlina neroste do stran výběžky. Tvar zůstává pravidelný bez jakéhokoli sestřihu, což je vedle barvy hlavní přednost.
Kvetení je nenápadné. V jarním a letním období vyrůstají mezi listy krátké klasovité květenství krémové až žluté barvy s jemnou vůní. Ozdobná hodnota rostliny leží v olistění, nikoli v květu.
Zásadní pěstitelské téma je zimní odolnost. Rostlina pochází z Austrálie a snáší jen slabé mrazíky; v podmínkách české zahrady ji nelze považovat za mrazuvzdornou trvalku. Pěstuje se proto v nádobě a přezimuje ve světlé chladné místnosti, ve skleníku nebo v zimní zahradě při teplotách nad bodem mrazu. Ve volné půdě přichází v úvahu jen jako sezonní výsadba na jedno léto.
Stanoviště vyžaduje slunné až mírně polostinné. Rostlina snáší přímé slunce, horko i vítr a je vhodná na exponované terasy a jižní stěny, kde běžné trvalky strádají.
Půda může být písčitá, hlinitá i jílovitá, včetně chudé; podmínkou je propustnost. Po zakořenění je rostlina výrazně odolná vůči suchu a v nádobě snese i nepravidelnou zálivku, což z ní dělá nenáročný materiál pro místa, kam se zahradník dostane jen občas. Trvalé přemokření naopak nesnáší.
Sezonní průběh je klidný. Olistění je stálezelené a rostlina nemění vzhled podle ročního období; v nádobě tak plní funkci stálého zeleného objemu po celý rok.
Údržba je minimální. Sestřih se nedělá, odstraňují se jen odumřelé listy vyčesáním z trsu a odkvetlá květenství. Přihnojuje se mírně od května do srpna hnojivem pro nádobové rostliny; přehnojení vede k měkkému růstu a k rozvolnění trsu.
Množení se dělá dělením trsu na jaře. Rostlina se ujímá spolehlivě, ale odrůda je chráněná odrůdovým právem a množení pro další prodej není povolené.
V zahradě a na terase se odrůda používá do nádob a truhlíků, do sezonních výsadeb ve štěrkových a středomořsky laděných kompozicích, k obrubám cest a jako plošná výsadba v místech, kde má nahradit trávník. Kombinuje se s rozchodníky, levandulí, šalvějí a okrasnými travami, se kterými sdílí nároky na propustnou půdu a slunce; modrošedý odstín tvoří kontrast k sytě zeleným sousedům.
Choroby a škůdci rostlinu prakticky nezatěžují a tuhé listy neokusují slimáci ani okusová zvěř. Nejčastější poškození nezpůsobuje škůdce, ale nesprávné zimování: rostlina uklizená do teplé obývané místnosti se vytahuje, měkne a ztrácí modrošedý odstín, zatímco v chladné světlé místnosti přezimuje beze změny.
Ve výsadbě je vhodné počítat s tím, že rostlina působí jako trvalý objem, nikoli jako sezonní barva. V nádobových kompozicích proto tvoří kostru, ke které se dosazují kvetoucí letničky nebo cibuloviny; sama zůstává stejná po celý rok a to je právě její funkce.
Rod Lomandra pochází z Austrálie, kde roste na chudých písčitých a kamenitých půdách, na pobřežních dunách i ve vnitrozemí, a je uzpůsobený k přežití v období sucha i po požárech: z pevného kořenového krčku obráží i po úplném odumření nadzemní části. Domorodí obyvatelé Austrálie používali tuhé listy k pletení košů, rohoží a sítí a bázi listů jedli. V zahradnictví se rod prosadil teprve v posledních desetiletích jako nenáročná náhrada okrasných trav pro suchá stanoviště; v mírném pásu ho ale limituje právě citlivost k mrazu.