Líska obecná 'Katalánská' (Corylus avellana 'Katalánská') je opadavý keř až menší strom pěstovaný pro velké ořechy. Patří k silně rostoucím a robustním lískám: koruna je vzpřímená, hustá a soudržná, kulovitého obrysu, a v příznivých podmínkách dorůstá až sedmi metrů. Do malé zahrady se proto vejde jen tehdy, když se bude pravidelně zkracovat. Lépe se uplatní ve větší zahradě nebo na okraji pozemku, kde má prostor se rozrůst.
Ořechy jsou velké, okrouhlé, s hnědou skořápkou. Středně pevné jádro má výrazné aroma s tónem připomínajícím mandle, skořápku dobře vyplňuje a snadno se z ní vyloupne, což se při zpracování větší sklizně pozná. Oříšky se jedí čerstvé, pražené, v cukrovinkách, pečivu i pomazánkách.
Sklizeň začíná v polovině září. Jakmile skořápky zhnědnou a obaly zaschnou, ořechy samy vypadnou a sesbírají se ze země; potom se musí v tenké vrstvě dosušit, jinak plesnivějí, a dobře suché vydrží několik měsíců. Do plodnosti 'Katalánská' vstupuje přibližně čtvrtým rokem po výsadbě, dříve než řada jiných lísek, a rodí velmi bohatě.
Kvete v únoru a březnu na holých větvích a pyl přenáší vítr. Samčí jehnědy a samičí květy téže rostliny se však často nerozvíjejí současně, a tak i tato odrůda potřebuje k plné úrodě jinou lísku v okolí. Partnerem může být kterákoli jiná odrůda lísky, která kvete ve stejnou dobu.
Nejlépe se jí daří na světlém místě, ideálně s jihozápadní expozicí. Vyhovuje jí lehčí, teplá hlinitopísčitá až písčitohlinitá půda, dobře propustná a vlhká, ale nepřemokřená. Jinak na půdu není náročná, je mrazuvzdorná a odolná proti chorobám, takže uspěje i mimo nejteplejší oblasti.
Kvůli mohutnému vzrůstu se u ní řez neomezuje jen na obnovu trsu. Vedle odstraňování nejstarších kmínků u země se koruna zkracuje i shora, aby oříšky zůstaly na dosah. Řeže se v předjaří, dokud keř neraší. Před výsadbou je dobré počítat s rozestupem nejméně pět metrů od ostatních dřevin.
Ze škůdců je nejvážnější nosatec lískový, jehož larvy poškozují jádra; spadané oříšky se proto sbírají a postřik v zahradě obvykle není třeba. Vlnovník lískový vytváří nafouklé pupeny, úrodu ale výrazně nesníží. Množí se hřížením a kořenovými výmladky, a proto si odrůda drží vlastnosti mateční rostliny.
Odrůda pochází ze Španělska, z Katalánska, které má vedle Turecka a Itálie nejdelší evropskou tradici pěstování lískových ořechů. Katalánské a tarragonské sady dodnes tvoří páteř španělské produkce a odrůdy odtud se rozšířily po celém Středomoří i do Nového světa. Ve střední Evropě se 'Katalánská' prosadila raným nástupem do plodnosti, velkým ořechem a odolností proti mrazu, tedy vlastnostmi, které v její domovině nebyly rozhodující.