Liriope modřencové 'Monroe White' (Liriope muscari 'Monroe White') je bíle kvetoucí odrůda druhu, který jinak kvete fialově. Velké husté klasy drobných čistě bílých květů svítí v šeru pod stromy a na sklonku léta rozjasní místa, kam slunce téměř nedosáhne.
Mezi liriope patří k nejvíce stínomilným. Nejlépe se jí daří ve stínu, polostín jí vyhovuje také, na plné slunce se nehodí. Ideální je chráněné místo, například u severní zdi domu nebo pod korunou listnatých stromů.
Trs tvoří tmavě zelené páskovité listy, obloukovitě prohnuté, které zůstávají přes zimu. Listová kupa měří 20 až 30 cm, bílé klasy vystupují do 30 až 40 cm a do šířky se trs rozroste na 30 až 45 cm. Roste o něco pomaleji než fialově kvetoucí tvary, a tak si dlouho drží malou, úhlednou velikost.
Kvete od srpna do října. Na tmavém pozadí listů i stínu vynikne bílá barva výrazněji než fialová, proto se hodí jako světlé místo mezi zelenolisté trvalky a keře.
Potřebuje vlhkou, ale propustnou půdu s kyselou až neutrální reakcí. Po zakořenění vydrží i suché období a horko, nesnáší však zeminu, ve které se drží voda: v přemokření hnijí listy i kořenový krček a šíří se antraknóza.
Zimu snáší bez ochrany. Na jaře se staré listy seříznou u země, a protože pak raší mladé listy, je to i doba, kdy je třeba hlídat slimáky a hlemýždě. Vážnými chorobami jinak netrpí a srnci ani králíci ji nespásají.
Ve stinném lemu dobře kontrastuje s fialovými klasy 'Big Blue'. S pestrolistou 'Variegata' se doplňuje jinak: jedna dává světlo listem, druhá květem, a vysazené vedle sebe prosvětlí stín po celý rok.
Uplatní se jako světlý akcent ve stínu, v lemech, v podsadbě dřevin i v nádobách na stinné terase. U vstupu do domu nebo podél cesty, kudy se chodí i za soumraku, je bílý klas vidět ještě ve chvíli, kdy fialový už splývá se stínem. Do ploch se sází po několika kusech, jednotlivý drobný trs by se ve stínu ztrácel.