Lilie 'Mister Pistache' (Lilium 'Mister Pistache') je cibulovitá trvalka patřící mezi takzvané OT hybridy, tedy křížence orientálních a trubkovitých lilií, které spojují velký, silně vonný květ orientálních odrůd s vytrvalostí, pevnými stvoly a bujným vzrůstem trubkovitých typů. Skupina OT hybridů patří dnes mezi nejrozšířenější velkokvěté lilie v zahradnické nabídce. Cibule je velká, šupinatá, bez ochranné slupky, typická pro celý rod lilií, a při přemísťování nebo skladování je třeba ji chránit před vysycháním.
Květy jsou velké, v průměru patnáct až dvacet centimetrů, otevřené do širokého, mírně nálevkovitého tvaru s plátky zvlněnými po okrajích. Základní barva je bílá, směrem ke středu přechází do jemně žlutozelené až citronové, prašníky nesou okrovožlutý pyl. Květy jsou výrazně vonné a na stvolu se otevírají postupně od spodních poupat k vrcholu, takže jedna rostlina kvete po dobu několika týdnů. Po odkvětu nasazuje tobolky se semeny, v zahradní kultuře se ale odrůda množí výhradně vegetativně, dělením cibule nebo pomocí cibulek vznikajících podél podzemní části lodyhy.
Lodyha je pevná, tuhá, olistěná po celé délce úzkými, kopinatými listy uspořádanými střídavě; díky robustní stavbě stvol snáší i deštivé nebo větrné počasí bez nutnosti opory, což je typický znak trubkovité linie v jejím rodokmenu. Barva lodyhy bývá u báze nazelenalá až narůžovělá a s výškou postupně tmavne. Kořeny vyrůstají nejen ze spodní části cibule, ale i z báze nadzemní lodyhy těsně pod povrchem půdy, proto se cibule sází hlouběji než u odrůd, které nadzemní kořeny netvoří.
Sezónní průběh začíná časně zjara vyrašením lodyhy z přezimující cibule, přes jaro a časné léto lodyha dorůstá plné výšky, v červenci až srpnu následuje kvetení a po něm rostlina dozrává, ukládá živiny zpět do cibule a nadzemní část na podzim zasychá. Cibule přezimuje v půdě v klidovém stavu. Počet květů na jednom stvolu se u dobře zavedené, několik let staré cibule pohybuje obvykle mezi šesti a deseti, u mladších nebo menších cibulí bývá nižší.
Stanovištěm je slunné až lehce polostinné místo, ideálně s chráněnou patou rostliny v mírném stínu nižších trvalek, které brání přehřívání cibule, zatímco květní stvol roste do plného osvětlení. Půda má být hluboká, výživná, propustná, bez trvalého zamokření, které cibuli způsobuje hnilobu; těžké jílovité půdy je vhodné před výsadbou prokypřit a obohatit pískem nebo štěrkem.
Vzrůstem patří 'Mister Pistache' mezi vysoké lilie, dorůstá sto až sto dvaceti centimetrů, u silnějších cibulí i více. Mrazuvzdornost odpovídá středoevropským podmínkám, cibule v půdě přezimuje bez zvláštní ochrany, v oblastech s mělkým promrzáním půdy se doporučuje mulčovací vrstva. Pevné stvoly odolávají větru lépe než tenčí lodyhy asijských lilií, takže odrůda ve výsadbě nepolehává ani po vydatném dešti.
V zahradě se odrůda uplatní v zadních partiích smíšených záhonů, kde vysoký vzrůst a velké vonné květy vytvářejí letní dominantu nad nižšími trvalkami a trávami. Řezané květní stvoly patří mezi výrazné řezané lilie díky velikosti květu i intenzitě vůně a ve váze vydrží přes týden. Vzhledem k výrazné vůni se hodí spíše do zahrady s dostatkem otevřeného prostoru než do těsné blízkosti terasy nebo oken, kde by intenzita vůně mohla v uzavřeném vzduchu působit rušivě.
Odrůdu 'Mister Pistache' vyšlechtil americký hybridizátor R. Griesbach, který se specializuje na velkokvěté OT hybridy lilií. Skupina OT hybridů (orientální × trubkovité, anglicky Orienpet) vznikla ve druhé polovině dvacátého století křížením velkokvětých, silně vonných orientálních lilií pocházejících z Japonska a Číny s odolnějšími trubkovitými odrůdami odvozenými z čínských druhů, jako je Lilium regale. Cílem křížení bylo spojit intenzivní vůni a velikost květu orientálních lilií s vytrvalostí, pevnými stvoly a snadnějším pěstováním, které trubkovité lilie zdědily po svých čínských předcích. Francouzské slovo pistache, ze kterého jméno odrůdy vychází, označuje pistácii a přeneseně i její bledě zelenou barvu, na kterou odkazuje zbarvení středu květu.