Lilie 'Gwen' (Lilium 'Gwen') je nízká odrůda ze skupiny asijských hybridů, řazená mezi takzvané hrnkové lilie. Tak se označují kultivary vybrané pro krátký pevný stonek a pro pěstování v nádobách. Květ má běžnou velikost, ale celá rostlina je proti metrovým liliím zhruba poloviční, nepoléhá a patří do popředí záhonu nebo do truhlíku.
Květ je sněhově až krémově bílý, široce hvězdicovitě rozevřený, s jemným tečkováním směrem k jícnu a s dobře viditelnými prašníky. Poupata v horní části stonku míří vzhůru a rozvíjejí se postupně, takže jedna rostlina kvete dva až tři týdny. Vůni nemá, jak je u asijských hybridů běžné, a na terase ani ve váze proto nikoho neobtěžuje. Odkvetlé květy ponechané na stonku dozrají ve vzpřímené suché tobolky.
Stonek je jednoduchý, nevětvený a hustě obsazený úzkými kopinatými listy tmavě zelené barvy, které vyrůstají ve šroubovici. Výhon se objeví v dubnu, poupata se zakládají v červnu a kvete se v červenci a srpnu. Po odkvětu zůstává nať zelená do podzimu a doplňuje zásoby cibule; odstraňuje se, až zežloutne. Cibule lilií nemají suchou krycí šupinu, a tak se sázejí brzy po nákupu.
Nejvíc se jí daří na slunci nebo v mírném polostínu, kde patu stonku stíní nižší trvalky nebo mulč a půda se nepřehřívá. Rozhodující je propustnost: na zamokřeném místě cibule shnijí dřív, než by jim ublížil mráz, a proto se těžká jílovitá půda odlehčuje pískem nebo drobným štěrkem. Reakce může být neutrální až mírně kyselá. Cibule se sázejí 15 až 20 cm hluboko a asi 20 cm od sebe. V nádobě je nutný dostatečně hluboký hrnec s odtokem vody.
První rok vyžene cibule většinou jediný stonek, v dalších letech se dělí a trs zhoustne. Když po třech až čtyřech letech ubývá květů, trs se vyjme, rozebere a cibule se vysadí s větším odstupem. V záhonu přezimuje na místě, v nádobě je bezpečnější chladné, ale nepromrzající místo.
Uplatní se na předním okraji záhonu ve skupinách po pěti až sedmi cibulích, v nádobách na terase a v balkonových truhlících. Bílou barvu dobře podtrhne tmavé pozadí keřů a v podvečerním světle září. Mezi pestrými trvalkami působí smířlivě a nebije se s nimi. Ve váze vydrží dlouho; při řezu má na rostlině zůstat aspoň dolní třetina olistěného stonku.
Asijské hybridy, první skupina zahradnického třídění lilií, vznikly křížením východoasijských a evropských druhů, například Lilium bulbiferum, Lilium maculatum a Lilium lancifolium. Mají pevný stonek a nevoní. Nizozemští šlechtitelé je od osmdesátých let dvacátého století vedli dvěma směry: k dlouhým stonkům pro řez a k nízkým hrnkovým liliím do nádob a předzahrádek. Do této druhé větve patří 'Gwen', která se vejde i do balkonového truhlíku.