Lilie 'Abbeville's Pride' (Lilium 'Abbeville's Pride') patří do skupiny raných asijských hybridních lilií (oddíl Ia), řazených mezi takzvané liliové trpaslíky – odrůdy šlechtěné cíleně pro nízký a kompaktní vzrůst, vhodné do nádob i do popředí záhonu. Mezi asijskými hybridy jde o odrůdu s výrazně sytější, oranžovou až tmavě oranžovou barvou květu, která ji odlišuje od běžnějších žlutých a růžových tónů v této skupině. Cibule se v obchodní síti dodávají ve velikosti kolem šestnácti až osmnácti centimetrů obvodu, což je standardní obchodní míra pro kvetení schopné asijské hybridy.
Rostlina vyrůstá z cibule a tvoří vzpřímenou, nevětvenou lodyhu hustě porostlou kopinatými, lesklými tmavě zelenými listy s výraznou žilnatinou. Listy sedí střídavě po celé délce stvolu a zůstávají svěží po celou dobu kvetení; po odkvětu postupně žloutnou a ke konci léta zatahují.
Na vrcholu stvolu se v hroznovitých svazcích otevírá tři až pět květů najednou, což u tak nízké odrůdy působí nezvykle bohatě. Květy jsou miskovité, vzhůru obrácené, jemně vonné, se zprohýbanými okvětními plátky sytě oranžové barvy; rozvitý květ dosahuje v průměru kolem patnácti až sedmnácti centimetrů. Po odkvětu se z každého květu vyvíjí podlouhlá tobolka se semeny, kterou pěstitelé obvykle odstraňují spolu s odkvetlým stvolem, aby cibule nevyčerpávala síly tvorbou semen.
Kvetení nastupuje v druhé polovině června a pokračuje do července, tedy v rámci asijských hybridů poměrně brzy. Jednotlivý květ vydrží otevřený několik dní, celé kvetení jedné rostliny trvá dva až tři týdny. Po odkvětu zůstává lodyha vzpřímená až do podzimu, kdy zežloutne a zatáhne; cibule pak přezimuje v půdě v klidovém stavu. Stejně jako ostatní asijské hybridy potřebuje cibule přes zimu období chladu, aby na jaře spolehlivě vyrašila a nasadila poupata; v mírném klimatu střední Evropy je tato podmínka splněna přirozeně, bez zvláštního zásahu.
Stanovištěm je plné slunce až lehký polostín; na přímém slunci je barva květu nejsytější. Půda má být propustná, středně úrodná, bez dlouhodobě stojící vody u cibule, protože podmáčení v zimě je pro lilie rizikovější než samotný mráz. V nádobové kultuře je vhodný propustný substrát s drenážní vrstvou na dně a rovnoměrná vlhkost během sezony kvetení, protože přeschnutí zkracuje dobu květu.
Vzrůstem jde o výrazně nízkou odrůdu: dorůstá zhruba čtyřiceti až šedesáti centimetrů, což je méně než polovina výšky běžných zahradních asijských hybridů. Cibule se v půdě postupně rozmnožuje dělením a během několika let vytvoří hustší trs stvolů; časté přesazování ani dělení není potřeba. Mrazuvzdornost odpovídá plné hardiness zóně pro střední Evropu, cibule v půdě přezimuje bez zvláštní ochrany.
V zahradě se odrůda uplatní v popředí smíšených záhonů, v nádobách na terase nebo balkoně a v menších skalkových kompozicích, kde by vyšší lilie působila nepřiměřeně. Nízký vzrůst zároveň znamená menší náchylnost k polehnutí ve větru, takže rostlina obvykle nepotřebuje oporu. Řezané květy vydrží ve váze i přes týden a hodí se do menších aranžmá, kde standardní vysoké lilie působí příliš mohutně. Stejně jako všechny lilie je i tato odrůda pro kočky prudce jedovatá ve všech částech rostliny včetně pylu, což je při výběru stanoviště v domácnostech s kočkami podstatná informace.
Asijské hybridní lilie vznikly křížením několika východoasijských druhů rodu Lilium a od poloviny dvacátého století tvoří nejrozšířenější skupinu zahradních lilií díky snadnému pěstování a širokému barevnému spektru. V rámci tohoto sortimentu později vznikly i nízkorostoucí formy určené speciálně pro nádobovou kulturu a menší zahrady, kam vysoké odrůdy nepatří; 'Abbeville's Pride' je jednou z nich a v obchodní nabídce bývá řazena do takové skupiny zakrslých asijských hybridů. Jméno odkazuje na francouzské město Abbeville v Pikardii a druhou částí názvu zdůrazňuje, že jde o odrůdu, kterou pěstitel považoval za obzvlášť povedenou ukázku nízkého sortimentu.