Libora měňavá (Lantana camara) je stálezelený polokeř pěstovaný pro mimořádně dlouhé a barevně proměnlivé kvetení. Drobné trubkovité květy jsou nahloučené do plochých okoliček a během rozkvétání postupně mění barvu – jednotlivé kvítky přecházejí od žluté přes oranžovou a červenou až k růžové nebo fialové, takže jedna hlávka nese několik odstínů současně. Právě této proměně vděčí rostlina za své jméno; její český název libora měňavá i lidové označení lantána popisují totéž.
Kvetení je nepřetržité od časného léta až do podzimních mrazíků a je zcela bez přestávky, pokud má rostlina dostatek slunce, tepla a vláhy. Květy jsou vydatným zdrojem nektaru a patří k nejnavštěvovanějším motýly a dalším opylovačům; celý keřík bývá v pohybu od rána do večera. Listy jsou drsné, tmavě zelené, na omačkání výrazně aromatické – jejich vůně odpuzuje komáry a další obtížný hmyz, proto se libora s oblibou sází k posezení.
Libora pochází z tropické a subtropické Ameriky a je teplomilná – naše zimy ve volné půdě nepřežije. Pěstuje se proto jako nádobová rostlina na slunných, před větrem chráněných terasách a balkonech, kde má ráda plné slunce a pravidelnou zálivku i přihnojování. V nádobě dorůstá zhruba do půl metru až metru a snáší tvarování řezem.
Velkou předností je snadné přezimování, díky němuž lze liboru pěstovat mnoho let. Na podzim se před prvními mrazíky přenese do chladné světlé místnosti s teplotou zhruba do deseti až patnácti stupňů – vyhovuje světlá chodba, chladná zimní zahrada nebo temperovaný skleník. Přes zimu se zalévá jen mírně. Na jaře se rostlina seřízne a po přenesení na světlo a teplo znovu bohatě obrazí; starší, několik let přezimované kusy bývají mohutnější a kvetou ještě bohatěji než rostliny první rok.
Oblíbenou a často pěstovanou formou je libora vypěstovaná na nízkém kmínku – drobná korunka na štíhlém kmínku působí jako miniaturní stromek a výborně se uplatní jako solitéra v nádobě, na terasovém stole nebo v páru u vchodu. Kmínkovou formu je vhodné udržovat lehkým sestřihem korunky do kulata a přes zimu jí věnovat stejnou péči jako keřové formě. Ať už v keřové nebo kmínkové podobě je libora vděčná, dlouho kvetoucí a nenáročná rostlina pro slunné léto na terase.
V nabídce se libora objevuje v celé řadě barevných variant – od jednobarevných žlutých, oranžových nebo bílých po klasické měnivé kombinace, které během kvetení procházejí několika odstíny. Kromě vzpřímené keřové podoby existují i převislé formy vhodné do závěsných nádob a truhlíků, kde tvoří barevné kaskády. Péče je u všech forem stejná: plné slunce, pravidelná zálivka a týdenní přihnojování v době kvetení. Libora je odolná vůči suchu i horku a zvládne i rozpálená jižní zákoutí, kde jiné balkonové rostliny strádají. Za pozornost stojí, že celá rostlina včetně nezralých plodů je pro člověka i zvířata jedovatá, což je vhodné vědět v domácnostech s malými dětmi; zároveň ji ale díky aromatickým listům neokusují slimáci ani okusová zvěř.
Libora měňavá pochází ze Střední a Jižní Ameriky a do Evropy se dostala už v 17. století jako oranžériová vzácnost. V tropických oblastech, kam byla zavlečena, se stala obávaným plevelem, protože bez zimy roste bez omezení; v mírném pásu ji však právě citlivost k mrazu drží pěkně na uzdě a dělá z ní vděčnou nádobovou rostlinu. Zajímavostí je, že barevná proměna květů má praktický smysl – opylovačům signalizuje, které kvítky jsou čerstvé a plné nektaru.