Libavka polehlá (Gaultheria procumbens) je nízký stálezelený keřík z čeledi vřesovcovitých, domovem v listnatých a jehličnatých lesích severovýchodu Severní Ameriky. V zahradě se používá jako pokryvná rostlina do kyselých půd a jako podzimní a zimní nádobová dřevina, protože plody vydrží ozdobné po celou chladnou část roku.
Habitus je plazivý. Rostlina roste z podzemních oddenků, ze kterých vyrážejí krátké vzpřímené výhony vysoké deset až patnáct centimetrů; postupně se rozrůstá do souvislého koberce o průměru třiceti až sto centimetrů. Růst je pomalý, přírůstek činí jen několik centimetrů za rok. Listy jsou nahloučené v horní části výhonů, obvejčité až eliptické, dva až pět centimetrů dlouhé, kožovité, na líci leskle tmavě zelené; v chladném období se přibarvují do bronzové až vínově červené. Po rozemnutí uvolňují výraznou mentolovou vůni po wintergreenu, kterou způsobuje methylsalicylát obsažený v pletivech.
Květy jsou drobné, pět až sedm milimetrů dlouhé, převislé, džbánkovitého tvaru, bílé až slabě narůžovělé a vyrůstají jednotlivě v paždí listů od června do srpna. Nejsou nápadné, ale jsou zdrojem nektaru pro čmeláky. Hlavní ozdobou jsou plody: kulaté, sytě korálově až šarlatově červené, šest až dvanáct milimetrů široké, dozrávající od září a vytrvávající na rostlině do jara. Libavka je samosprašná, k nasazení plodů tedy stačí jediná rostlina. Plody jsou jedlé, mají výraznou mentolovou chuť a v Severní Americe se z nich i z listů odedávna připravoval čaj; kvůli obsahu salicylátů se ale nehodí ke konzumaci ve větším množství ani pro osoby citlivé na kyselinu acetylsalicylovou.
Sezónní průběh je vyrovnaný: jarní rašení světle zelené, letní kvetení, podzimní nasazení plodů a zimní kombinace tmavého, do červena přibarveného olistění s červenými kuličkami. Rostlina je stálezelená, olistění tedy neopadává.
Stanoviště vyhovuje polostinné až stinné, snese dopolední slunce, celodenní úpal v suché půdě však vede k zasychání listů. Půda je klíčová: musí být trvale mírně vlhká, humózní, kyprá a výrazně kyselá, s hodnotou pH zhruba 4,5 až 6. Vápno rostlina nesnáší, takže se vysazuje do rašelinových a rododendronových substrátů, do vřesovišť nebo do půdy zlepšené kyselým humusem a mulčovaná kůrou či jehličím. Zálivka dešťovou vodou je vhodnější než tvrdou vodou z vodovodu. Mrazuvzdornost je plná pro celé území Česka; ve volných, větrných polohách bez sněhové pokrývky mohou listy na konci zimy zaschnout, sněhová peřina i stín okolních dřevin tomu předcházejí.
Konečná velikost je malá: výška zůstává mezi deseti a patnácti centimetry, šířka trsu po několika letech dosahuje třiceti až sto centimetrů. Řez není potřebný. Občasné zkrácení výhonů na jaře zahustí porost a starší rozvolněné koberce lze zmladit sestřižením.
V zahradě je libavka klasickou podsadbou pod rododendrony, azalky a kyselomilné jehličnany, kde tvoří nízké zelené patro. Uplatní se ve vřesovištích, v lesních a stinných zákoutích, na severních stranách domů, ve skalkách s kyselým substrátem i na hrobech, kde vydrží ozdobná celý rok. Kombinuje se s vřesy a vřesovci, se skimmií, s borůvkami a s nízkými kapradinami. Velký význam má také v podzimních miskách, truhlících a věncích: rostliny obsypané plody se prodávají od září a v nádobě vydrží až do jara, poté je lze vysadit na trvalé stanoviště v zahradě. Plody nejsou pro rostlinu problém ani po opadu — část semen roznesou ptáci, ale libavka se v našich podmínkách nešíří agresivně a udrží se v rámci vymezené plochy.
Rodové jméno Gaultheria zavedl Linné podle Jeana-Françoise Gaultiera, francouzského lékaře a přírodovědce působícího v 18. století v Québecu, který popisoval kanadskou flóru. Druhové jméno procumbens znamená „polehlý" a přesně vystihuje růst rostliny, což přejímá i české jméno. V Severní Americe je druh znám jako teaberry nebo checkerberry: listy a plody sloužily původním obyvatelům i osadníkům k přípravě aromatického čaje a v 19. století se z listů destiloval wintergreenový olej, používaný jako chuťová složka žvýkaček, cukrovinek a zubních past. Dnes se toto aroma vyrábí převážně synteticky, ale chuť plodů zůstala rozpoznatelná.