Levandule lékařská 'Rosea' (Lavandula angustifolia 'Rosea') je růžově kvetoucí odrůda pravé úzkolisté levandule z čeledi hluchavkovitých. Botanicky jde o polokeř: spodní část rostliny dřevnatí a vytrvává, bylinné jsou jen mladé letorosty. Od toho se odvíjí celé pěstování, hlavně řez.
Trs je hustý, polokulovitý až vejčitý, s mnoha tenkými vzpřímenými větvičkami. Úzce kopinaté celokrajné listy jsou šedozelené až stříbřité díky hustým chloupkům, které zároveň omezují výdej vody. List i květ voní a silice se uvolňuje už při doteku. Štíhlé klasy na dlouhých bezlistých stvolech skládají přesleny drobných pyskatých kvítků. Barva je světle růžová až narůžověle lila, na plném slunci mírně bledne a v odkvětu přechází do slámově růžové. Proti modrofialovým odrůdám je tón jemnější a rozdíl vynikne hlavně zblízka a ve výsadbách, kde by modrá přehlušila sousedy.
Kvete jednou, od konce června do července. Když se odkvetlé klasy včas odstraní, objeví se v srpnu nebo září slabší druhá vlna. Šedozelený list zůstává na rostlině celou zimu, takže trs i mimo sezonu drží objem a barvu a slouží jako stálá kostra záhonu. Na jaře raší pozdě, obvykle až ve druhé polovině dubna; holé výhony v té době nejsou známkou zimní škody.
Patří na plné slunce, do tepla a na vzdušné místo. Půda má být propustná a chudší, kamenitá nebo písčitá, neutrální až zásaditá; vápnitý podklad jí vyhovuje. Mráz snáší bez krytu, nebezpečné je pro ni zimní vlhko: v těžké, ulehlé a mokré zemině hnije u krčku. Proto se vyplácí výsadba na vyvýšený záhon nebo do svahu a mulč z hrubého štěrku místo kůry. Zakořeněná rostlina vydrží dlouhé letní sucho bez zálivky.
Je to nižší a hustá odrůda. Kompaktní trs měří třicet až čtyřicet centimetrů, s květními stvoly padesát až šedesát, a do šířky se rozroste zhruba stejně nebo o něco víc. Vejde se proto i do menších ploch a úzkých lemů.
V záhonu tvoří přední lem a nízkou dělicí linku, ve větším počtu se sází do pásů podél cest a schodů, kde vůně stoupá při každém průchodu. K růžím se hodí jinak než modrá levandule: s tmavě purpurovými nebo bílými růžemi ladí tón v tónu místo kontrastu. Uplatní se i na skalce, ve štěrkových a suchých záhonech, na svahu a v nádobě na terase, kde se drenáž zajistí snadno. Na sušení se klasy stříhají, když je otevřená asi třetina kvítků, a suší se ve svazcích ve stínu na sáčky, směsi a vazby. Pro včely a čmeláky je vydatnou pastvou v době, kdy v zahradě kvete málo dřevin.
Levandule lékařská pochází ze suchých vápnitých svahů západního Středomoří, hlavně z jižní Francie, Itálie a Španělska, kde vystupuje až do výšky kolem patnácti set metrů. Odtud má nároky na slunce, teplo a propustnou půdu. 'Rosea' patří k nejstarším růžově kvetoucím výběrům a pěstuje se od roku 1937. Vedle ní se prodávají i další růžové odrůdy, například 'Hidcote Pink' a 'Loddon Pink', a v obchodě se občas zaměňují.