Levandule lékařská 'Hidcote Blue' (Lavandula angustifolia 'Hidcote Blue') je semenná linie s tmavě modrými klasy. Jméno svádí k záměně, a proto je dobré říct to hned: nejde o odrůdu 'Hidcote', která se množí řízky a jejíž rostliny jsou si navzájem shodné. 'Hidcote Blue' se pěstuje ze semene a z 'Hidcote' byla jen odvozena.
Z toho plyne, co od ní čekat. Rostliny v jedné výsadbě nejsou úplně jednotné a mohou se trochu lišit výškou trsu i odstínem klasu. V přírodně laděném záhonu, na skalce nebo na větší ploše je taková pestrost spíš výhodou, porost působí živě a nestrojeně. Odchylky jsou drobné, základní znaky, tmavě modrý klas a šedý list, mají všechny rostliny společné. Kdo potřebuje přísně stejnou obrubu, sáhne raději po rostlinách množených řízkem.
Druhý rozdíl se týká prvního roku. Aby rostlina nasadila květ, potřebuje projít chladným obdobím, takže mladé rostliny kvetou naplno až po první zimě. Do té doby tvoří jen šedý polštář listů. Tím se liší od 'Aromatico Blue', která z této linie vzešla výběrem a kvete bez chladu už v roce výsadby.
Kvete od července do září. Tmavě modré klasy stojí nad bělavě šedým listem, který zůstává i přes zimu, a kontrast obou barev je ostrý. S květy měří trs kolem 40 cm.
Mrazuvzdornost je dobrá, v propustné půdě přečká i tuhou zimu bez krytu. Patří na plné slunce do suché, propustné zeminy; dlouhodobé vlhko u krčku jí vadí víc než mráz. Hnojení nepotřebuje. Do těžké zeminy se před výsadbou přimíchá hrubý písek. Po odkvětu se zbaví odkvetlých klasů a na jaře se lehce zarovná, vždy nad posledními listy, protože z holého dřeva nové výhony nevyrostou.
Hodí se do suchých záhonů, na skalku a do štěrkových ploch, kde drobné rozdíly mezi rostlinami nevadí. Dobře se k ní hodí kavyly, mateřídouška a další rostliny suchých stanovišť. V době květu na ni hojně létají včely.