Leukothoe 'Vanilla' (Leucothoe fontanesiana 'Vanilla') je stálezelený keř, variegovaná forma leukothoe horské, druhu pocházejícího z horských oblastí jihovýchodu Spojených států. Od zeleně olistěných forem se liší nápadnou kresbou na listech, jinak sdílí typický obloukovitý habitus i nároky celého druhu.
Listy jsou vejčitě kopinaté, na konci zašpičatělé, tuhé a kožovité, tmavě zelené s nepravidelnou krémově bílou mramorovanou kresbou; podíl a rozložení variegace se liší list od listu, takže žádné dva listy nevypadají stejně. Výhony jsou tenké, obloukovitě prohnuté, s věkem se sklánějí stále níž k zemi, takže keř postupně nabývá polštářovitého, mírně převislého tvaru.
Keř patří do čeledi vřesovcovitých, stejně jako rododendrony, pieris nebo vřesy, a se všemi sdílí požadavek na kyselou půdu. Pod zemí vytváří plazivé oddenky, kterými se pozvolna rozrůstá do stran a s časem tvoří souvislejší porost; tempo šíření je ale díky pomalému růstu mírné a nehrozí rychlé zaplevelení okolního záhonu.
Kvete v dubnu až červnu drobnými bílými zvonkovitými květy, které visí v hustých převislých hroznech pět až osm centimetrů dlouhých na spodní straně výhonů, obvykle skryté pod listy a viditelné až při pohledu zespoda nebo zezadu. Vůně je jen slabá, patrná spíš zblízka než na dálku.
Stálezelené olistění zůstává atraktivní po celý rok; v zimě u některých rostlin listy lehce načervenají nebo zbronzovatí, zejména na chladnějších a osluněnějších místech, což k okrasné hodnotě jen přidává.
Stanoviště vyžaduje polostinné až stinné, na plném slunci listy snadno spálí a variegace ztrácí na kontrastu. Půda má být kyselá, humózní, rovnoměrně vlhká, ne však zamokřená; druh dobře snáší i hlubší stín pod korunami stromů, kde mnoho jiných stálezelených keřů selhává. Mezi pestrolistými odrůdami leukothoe je 'Vanilla' jednou z několika: vedle často nabízené 'Rainbow' s výraznější růžovou a krémovou kresbou nebo 'Whitewater' s bělavými okraji listů se 'Vanilla' odlišuje jemnější, spíš mramorovanou než ostře ohraničenou variegací.
Vzrůst je pomalý, konečná výška i šířka se pohybují mezi padesáti a sto centimetry, takže keř dlouho zůstává v kompaktních rozměrech vhodných i pro menší záhony. Struktura je hustá a při pohledu zdálky působí jako světlá skvrna v tmavším porostu; zblízka je zajímavá kresbou jednotlivých listů, proto se hodí i do popředí stinných záhonů, odkud je vidět z bezprostřední blízkosti.
Řez není nutný pravidelně, keř si drží přirozený obloukovitý tvar sám. Pokud je potřeba omezit rozrůstání nebo omladit prořídlé staré exempláře, provádí se po odkvětu; keř na zmlazovací řez reaguje pomalu, ale spolehlivě, nová hustota se dostaví až za jednu až dvě sezóny.
Mrazuvzdornost odpovídá mírnějším oblastem, v chladnějších polohách je vhodná ochrana mulčem přes zimu. V zahradě se uplatní ve stinných partiích, pod korunami stromů, ve vřesovištních skladbách i v městském prostředí, kde snáší i horší kvalitu ovzduší; jako spodní patro pod vyššími stromy a keři zaplní prostor a zároveň potlačí růst plevele. Kombinuje se s dalšími acidofilními stínomilnými rostlinami, jako jsou rododendrony, pieris nebo kapradě.
Druh Leucothoe fontanesiana pochází z horských oblastí jihovýchodu Spojených států, kde roste v podrostu vlhkých lesů Apalačského pohoří; do evropské kultury byl introdukován už koncem osmnáctého století, roku 1793. Anglický lidový název dog hobble, tedy „psí klopýtadlo", odkazuje na husté, obloukovitě prohnuté výhony, ve kterých se za lovu snadno zamotávali psi pronásledující zvěř. Variegovaná odrůda 'Vanilla' je pozdější zahradní selekcí, vybranou pro nepravidelnou krémově bílou kresbu listů, kterou lze udržet jen vegetativním množením, ne semenem.