Leknín 'White Wonder' (Nymphaea 'White Wonder') je odrůda otužilého leknínu ze skupiny takzvaných tvrdých leknínů, které v mírném pásmu přezimují přímo ve vodě. V obchodní nabídce se objevuje i pod plným názvem 'Perry's White Wonder', podle kterého je odrůda vedena v odborných registrech. Do skupiny tvrdých leknínů patří odrůdy odvozené od evropských a severoamerických druhů, na rozdíl od tropických leknínů, které v našich podmínkách nepřežívají zimu ve venkovním jezírku.
Květy jsou čistě bílé s jemným růžovým nádechem, který je nejvýraznější na vnějších okvětních lístcích a směrem ke středu květu slábne. Jednotlivý květ dosahuje v rozvinutém stavu přibližně deseti centimetrů v průměru a má klasický miskovitý tvar s výrazným žlutým středem tyčinek. Listy jsou okrouhlé, na vodní hladině plovoucí, u nově vyrážejících listů nazelenale bronzové, později přecházející do sytě zelené barvy; jednotlivý list dorůstá do deseti až třinácti centimetrů v průměru. Odrůda kvete volně a bohatě po celou vegetační sezónu, jeden květ na hladině vydrží obvykle několik dní, než se uzavře a ustoupí dalšímu poupěti; květy se otevírají ráno a k večeru se zavírají, což je u tvrdých leknínů běžný denní rytmus.
Sezónní průběh začíná na jaře, kdy z oddenku na dně vyrážejí první listové řapíky a listy vyplouvají k hladině. Kvetení nastupuje s oteplením vody v pozdním jaru a pokračuje nepřetržitě až do prvních podzimních ochlazení. Na podzim listy postupně odumírají a rostlina přechází do klidového stavu, kdy oddenek zůstává na dně jezírka pod hladinou chráněnou před promrznutím.
Stanoviště vyžaduje plné slunce, ideálně alespoň šest hodin přímého osvětlení denně; ve stínu odrůda kvete výrazně slaběji nebo vůbec. Ranní slunce je pro rozvití květů důležitější než odpolední, protože právě v dopoledních hodinách se poupata otevírají. Voda by měla být klidná, bez silného proudění nebo stříkající fontány, které narušují listovou pokrývku. Substrát v koši má být těžká jílovitá zahradnická hlína bez rašeliny a bez čerstvého kompostu, který ve vodě rozkladem zhoršuje její kvalitu.
Vzrůstem patří odrůda ke středně bujným leknínům. Koš s oddenkem se umísťuje do hloubky vody přibližně třicet až šedesát centimetrů nad úrovní koše, přičemž u mladé, nedávno vysazené rostliny se doporučuje zpočátku mělčí hladina, která se s růstem listů postupně zvyšuje. Příliš hluboká voda hned po výsadbě zpomaluje nasazování listů, protože mladé řapíky musí překonat delší vzdálenost k hladině. Rozpětí listové pokrývky jedné vzrostlé rostliny dosahuje zhruba jednoho až jednoho a půl metru, což odpovídá běžné velikosti zahradního jezírka o ploše několika málo metrů čtverečních na jednu rostlinu.
V zahradě je odrůda vhodná jako hlavní kvetoucí prvek jezírka střední velikosti, kde bílá barva funguje jako neutrální doplněk k sytě zbarveným odrůdám v okolí. Bílé květy dobře vynikají i za šera, takže se hodí k jezírkům využívaným večer, kde světlá barva zůstává viditelná déle než tmavší odstíny; květy se ovšem k večeru přirozeně uzavírají, takže tento efekt platí především do soumraku. V kombinaci s plovoucími nebo mokřadními rostlinami po obvodu jezírka vytváří klidnou, jednobarevnou plochu uprostřed pestřejší výsadby. Střední bujnost zároveň znamená, že rostlina nezastíní celou hladinu jezírka listy, takže ponechává prostor i pro další vodní a mokřadní druhy vysazené po jejím obvodu.
Odrůdu vyšlechtil americký šlechtitel Perry D. Slocum, jeden z nejvýznamnějších pěstitelů leknínů dvacátého století, který se křížením zabýval po několik desetiletí a stojí za řadou dodnes pěstovaných otužilých odrůd. Plný název 'Perry's White Wonder' nese jeho jméno jako součást obchodního označení, obvyklého u odrůd z jeho šlechtitelské dílny. V zahradnickém prodeji, zejména mimo anglicky mluvící trhy, se odrůda běžně zkracuje na 'White Wonder', pod kterým je nabízena i v tuzemském sortimentu. Slocumovy odrůdy se od poloviny dvacátého století rozšířily po celém světě a řada z nich, včetně této, patří dodnes mezi standardní sortiment prodejců vodních rostlin.