Leknín 'Wanvisa' (Nymphaea 'Wanvisa') je mrazuvzdorný leknín s panašovanými květy, z nichž žádný není zbarvený stejně jako druhý. Na trh přišel v roce 2009 a rychle se zařadil mezi nejžádanější zimovzdorné novinky, protože takové zbarvení do té doby patřilo jen tropickým leknínům.
Hvězdicovitý květ měří kolem deseti centimetrů a má poměrně úzké, špičaté okvětní lístky. Podklad je měděně růžový až lososově oranžový a přes něj jsou nepravidelně rozseté krémově žluté skvrny, tečky a proužky. Střed vyplňují oranžově žluté tyčinky. Zhruba každý dvacátý květ rozkvete čistě žlutě nebo s velkou jednobarevnou žlutou částí; rostlina tím vrací barvu své matečné odrůdy a nejde o vadu ani o záměnu.
Listy ladí s květy. Zaoblená čepel široká dvanáct až patnáct centimetrů je zelená a hustě mramorovaná hnědočerveně. Některé listy jsou téměř celé hnědé, jiné skoro zelené, a hladina proto působí pestře i mimo dobu květu. Mladé listy bývají vybarvené sytěji než staré.
Raší v květnu a kvete od června do září. Květ se otevírá dopoledne a odpoledne zavírá, takto vydrží tři až čtyři dny a pak se stopka stáhne pod hladinu. Na podzim listy odumírají a oddenek přezimuje na dně.
Kvete jen na plném slunci, potřebuje nejméně šest hodin přímého světla denně; ve stínu sice roste, ale květů má málo nebo žádné. Voda má být klidná, mimo proud od vodopádu nebo čerpadla, protože stálé smáčení listů leknínům škodí. Do koše patří těžší jílovitohlinitá zemina bez rašeliny a lehkých příměsí, navrch vrstva praného štěrku.
Nad oddenkem má být dvacet až šedesát centimetrů vody, nejlépe třicet až čtyřicet. Odrůda patří ke středně velkým až velkým leknínům, jedna rostlina obsadí zhruba metr čtvereční hladiny a roste rychle, takže plochu zaplní už ve druhé sezoně. Do nádobového jezírka je příliš bujná, ve větším zahradním nebo koupacím jezírku naopak brzy pokryje volnou vodu. Koš má mít hranu kolem pětatřiceti centimetrů nebo objem od patnácti litrů výš; v menším se oddenek do dvou sezon uzavře do sebe, listy zdrobní a kvetení ustane. Trs se dělí zhruba po třech až čtyřech letech.
Mrazuvzdorná je plně. Oddenek zimuje v koši na dně, pokud voda nepromrzne až k němu; z mělkého jezírka se koš na zimu přesouvá do hlubší části. Vyjímat ho a zimovat ve sklepě není třeba.
Jemná kresba vynikne zblízka, z odstupu se slije v jednolitou oranžovou plochu. 'Wanvisa' proto patří do popředí jezírka a k místům, odkud se na hladinu dívá zblízka; na větší vodě slouží jako barevný akcent mezi bíle a růžově kvetoucími lekníny. Listy zároveň stíní hladinu a brzdí vláknité řasy. Skvrnění se mění během sezony i s věkem trsu a nejvýraznější bývá na rostlinách zavedených aspoň dvě sezony. Shodné jsou na všech květech barvy, nikdy ne jejich rozložení.
Odrůdu vyšlechtil thajský pěstitel Nopchai Chansilpa a uvedl ji v roce 2009. Matečnou rostlinou byl žlutě kvetoucí leknín 'Joey Tomocik', po kterém 'Wanvisa' zdědila sklon k občasnému jednobarevně žlutému květu. V roce 2010 zvítězila v mezinárodní soutěži nových leknínů, a to proti tropickým novinkám, které takové soutěže obvykle vyhrávají. Šlo o první mrazuvzdorný leknín se skvrnitým okvětím a spolu s dalšími výběry thajských šlechtitelů rozšířil barvy, s nimiž se u zimovzdorných leknínů dá počítat.