Leknín 'Siam Purple' (Nymphaea 'Siam Purple') je mezipodrodový kříženec, takzvaný ISG hybrid, který vznikl v Thajsku spojením mrazuvzdorného leknínu s leknínem tropickým. Jeho význam je barevný: fialové a modré tóny se u leknínů vyskytovaly pouze v tropické skupině, jejíž rostliny ve střední Evropě nepřezimují, kdežto zimovzdorné odrůdy končily u bílé, žluté, růžové a červené. 'Siam Purple' je první zimovzdorný leknín s fialovým květem a v roce 2011 jej Mezinárodní společnost pro vodní zahrady ocenila prvním místem mezi novinkami sezony. Oddenek má stavbu odpovídající mrazuvzdorným leknínům, zatímco tvar a barva květu prozrazují tropického rodiče.
Květ měří v průměru zhruba patnáct až dvacet centimetrů a nese se pět až deset centimetrů nad hladinou, což je u zimovzdorných leknínů neobvyklé — ty obvykle plavou přímo na vodě. Okvětní lístky jsou úzké a špičaté, uspořádané do hvězdicovitého květu, měkce fialové barvy, která během sezony tmavne; na jednotlivých lístcích se objevují modřejší proužky. Střed vyplňuje sytě žlutý věnec tyčinek a kontrast obou barev je při pohledu shora hlavním efektem rostliny. Květy se za slunečního dne otevírají dopoledne a k večeru se opět zavírají; jeden květ vydrží několik dní a další nastupují průběžně po celé léto.
Listy jsou okrouhlé, o průměru patnácti až dvaceti centimetrů, s hlubokým zářezem. Mladé listy vyplouvají purpurově zbarvené, později zelenají a zůstávají na nich tmavší skvrny a mramorování, takže i mimo květ má rostlina co ukázat. Listová plocha jedné rostliny se rozprostře zhruba do metru až metru a půl, což odpovídá střední velikostní kategorii leknínů.
Sezonní průběh začíná pomalu. Oddenek raší, jakmile se voda prohřeje, první listy vyplouvají v květnu a kvetení nastupuje v červnu; vrchol je v červenci a srpnu a poslední květy se otevírají do září. S ochlazením se rostlina stahuje, listy odumírají a oddenek přezimuje pod hladinou.
Stanoviště vyžaduje plné slunce — nejméně šest hodin přímého osvitu denně, jinak rostlina roste, ale kvete slabě. Voda má být klidná, bez proudění a mimo dosah tryskajícího vodotrysku, protože stříkající voda listům škodí. Hloubka vody nad oddenkem se pohybuje zhruba od dvaceti do pětasedmdesáti centimetrů, s optimem kolem čtyřiceti centimetrů; sází se do košíku s těžkou hlinitou zeminou zakrytou vrstvou štěrku, aby se substrát nevyplavoval. Uváděná mrazuvzdornost odpovídá zóně 5. Rozhodující pro přezimování je, aby oddenek nezamrzl do ledu — v jezírku dostatečné hloubky přezimuje na místě, v mělkých nádržích se koš na zimu přesouvá do hlubší části nebo do nádoby s vodou v bezmrazém prostoru.
Konečná velikost je střední a dá se řídit velikostí nádoby. V koši o objemu pěti až deseti litrů zůstane rostlina kompaktnější, ve volném dně jezírka se rozroste do plné šířky. Za sezonu přiroste oddenek natolik, že po dvou až třech letech koš prokoření a listy se začnou tlačit vzhůru nad hladinu; to je okamžik, kdy se rostlina dělí a sází do čerstvého substrátu.
V zahradě je 'Siam Purple' určena pro okrasná jezírka střední velikosti, betonové i fóliové nádrže a pro větší kádě a nádoby na terase, kde se dá hloubka vody snadno nastavit. Listy stíní hladinu, čímž omezují prohřívání vody a růst řas, takže rostlina plní i funkční roli. Doplňují ji kosatce, zevary a šípatky na mělčinách; fialová barva se přitom liší od běžných růžových odrůd natolik, že snese i sólovou pozici v malé nádrži.
Odrůdu vyšlechtil thajský pěstitel Pairat Songpanich a do prodeje se dostala v letech 2010 a 2011. Šlo o výsledek cíleného programu, který měl překlenout propast mezi dvěma skupinami leknínů: tropické druhy podrodu Brachyceras přinášejí modrou a fialovou, ale hynou při poklesu teploty vody, zatímco mrazuvzdorné lekníny zimu přečkají a fialovou postrádají. Křížení mezi podrody se dlouho nedařilo, takže první úspěšné ISG hybridy byly ve světě vodních zahrad událostí. Jméno odkazuje k Siamu, historickému názvu Thajska. V řadě později vznikly další rostliny označované čísly, například 'Siam Purple 1' a 'Siam Purple 2'.