Leknín 'Lemon Mist' (Nymphaea 'Lemon Mist') je mrazuvzdorný, bohatě kvetoucí leknín se světle žlutými květy a skvrnitými listy. Pochází z amerického šlechtění devadesátých let a patří do skupiny žlutých zimovzdorných leknínů, která dlouho stála jen na několika starých odrůdách.
Květ s průměrem kolem patnácti centimetrů skládají úzké, špičaté okvětní lístky v několika volných řadách. Mezi lístky zůstávají mezery, takže květ působí vzdušně. Barva je bledá citronová žluť, uprostřed sytější, se svazkem tmavších žlutých tyčinek. První květy v sezoně bývají plnější a světlejší, letní spíš hvězdicovité. Otevírají se dopoledne, odpoledne se zavírají a každý vydrží asi tři až čtyři dny.
Listy jsou zaoblené, patnáct až dvacet centimetrů široké, zelené s nepravidelnými hnědofialovými skvrnami a mramorováním. Kresba je výraznější na mladých listech a v teplé vodě, ve stínu slábne. Na hladině tvoří listy hustý koberec, který zdobí i v době, kdy zrovna nic nekvete.
Sezona je posunutá. Rostlina raší v květnu a kvést začíná v červnu, později než většina mrazuvzdorných leknínů, a kvete do září. Hlavní důvod k výsadbě je právě pozdní, dlouhý závěr sezony: na hladině kvete ještě ve chvíli, kdy rané odrůdy skončily. Na podzim listy odumírají a oddenek zůstává přes zimu na dně.
Patří na plné slunce; lehký polostín snese, ale s ubývajícím světlem rychle ubývá i květů. Voda má být klidná, stojatá, mimo proud od čerpadla nebo vodopádu. Do koše se dává těžká jílovitohlinitá zemina, tedy obyčejná zahradní hlína bez rašeliny a nadlehčujících příměsí, a navrch vrstva praného štěrku, která brání vyplavování a rytí ryb.
Nad oddenkem má být zhruba dvacet až šedesát centimetrů vody; starší zavedené rostliny snesou i víc, mladé se sázejí mělčeji a postupně se spouštějí níž. Je to středně velký až velký leknín s poměrně kompaktním růstem, jedna rostlina obsadí asi jeden až jeden a půl metru čtverečního. Na malé nádobové jezírko je moc bujná, do jezírka od několika metrů čtverečních výš se hodí dobře. Koš má mít objem nejméně patnáct litrů nebo hranu kolem pětatřiceti centimetrů; ve stísněné nádobě se listy zmenší a rostlina přestane kvést dřív, než by odpovídalo stáří trsu.
Mrazuvzdorný je úplně. Oddenek přezimuje v koši pod hladinou, pokud nad ním zůstane vrstva nezamrzlé vody; z mělkého jezírka se koš na zimu spouští hlouběji. Zimovat mimo jezírko není nutné.
Bledá žluť ladí s modrými a fialovými rostlinami břehu, s kosatci a šmelem, vedle sytě červených leknínů ale zaniká. Z dálky jsou světle žluté lekníny tlumené a na velké vodní ploše se ztrácejí, kdežto u břehu, u lávky nebo u posezení vyniknou i s kresbou listů. Zapojený listový koberec stíní vodu a omezuje řasy.
Odrůdu vyšlechtil americký biolog Kirk Strawn a uvedl ji v roce 1997. Ve svém zahradnictví v texaském College Station vytvořil přes padesát pojmenovaných leknínů. Klíčové bylo jeho zjištění, že lekníny šířené dřívějšími pěstiteli jsou převážně sterilní; vrátil se proto k botanickým druhům a starým odrůdám a tím otevřel moderní šlechtění mrazuvzdorných leknínů, které do té doby stálo prakticky na místě.