Leknín 'Barbara Dobbins' (Nymphaea 'Barbara Dobbins') je mrazuvzdorná odrůda z americké šlechtitelské dílny Kirka Strawna, uvedená v roce 1996. Patří mezi takzvané měděné leknín - odrůdy s teplými, lososově růžovými až žlutými tóny květů, jaké se v evropském šlechtění devatenáctého století objevovaly jen výjimečně.
Listy jsou zaoblené, na vrchní straně tmavě zelené s nepravidelnými purpurovými skvrnami, které dodávají olistění kresbu i mimo dobu kvetení. Rostou přímo na vodní hladině na dlouhých ohebných řapících vyrůstajících z podvodního oddenku, jsou opadavé a přes zimu odumírají. Zapojený porost plovoucích listů navíc stíní vodní hladinu a omezuje růst řas, což z mrazuvzdorných leknínů obecně dělá přirozenou součást vyváženého okrasného jezírka s rybami.
Květy jsou pohárkovité, s pevně skládanými okvětními lístky, které se plně nerozevírají do hvězdicovitého tvaru jako u jiných odrůd. Barva je proměnlivá - základní tón je měděně růžový až lososový, směrem k okraji přechází do žluté, a odstín se navíc mění podle počasí a intenzity světla, takže stejný květ působí za slunečného dne jinak než za zamračena. Průměr rozvitého květu dosahuje kolem patnácti centimetrů, takže odrůda patří mezi velkokvěté leknínové kultivary.
Kvetení probíhá od června do září, jednotlivé květy se nad hladinou otevírají po několik po sobě jdoucích dní a večer se uzavírají. Květní stopky vyrůstají přímo z oddenku na dně nádoby a za sezonu jich zdravý trs vytvoří postupně několik, takže odkvetlé stopky lze u dna odstřihávat a nahrazují je nové - kvetení je tak nepřetržité, nikoli soustředěné do jedné vlny.
Stanovištěm je plně osluněná vodní plocha; v zástinu kvetení slábne a listová hmota řídne. Vysazuje se do koše s těžší jílovitou zahradnickou zeminou bez rašeliny, která by kalila vodu. Hloubka vody nad substrátem se zpočátku drží na patnácti až dvaceti pěti centimetrech a s růstem rostliny se postupně prohlubuje až na padesát až šedesát centimetrů, což odpovídá odrůdě se středně velkým až větším vzrůstem.
Vzrůstem patří 'Barbara Dobbins' mezi odrůdy se širším rozpětím listové plochy, plovoucí listy se rozprostírají v okruhu jednoho až jednoho a půl metru, a hodí se tedy spíše pro středně velká a větší jezírka než pro drobné nádoby. Mrazuvzdornost je vysoká, oddenek přežívá zimu přímo v jezírku, pokud zůstává pod hladinou zamrzání; na rozdíl od tropických leknínů, které je nutné každoročně dokupovat, tak stejná rostlina kvete opakovaně po řadu let.
V zahradě se uplatní jako barevný prvek jezírka s teplejší paletou, kombinuje se s odrůdami studenějších tónů - bílými nebo růžovými - které měděnou barvu opticky zvýrazní. Vzhledem k proměnlivé barvě květu je vhodná do jezírek viditelných z místa pravidelného posezení, kde je změna odstínu během dne patrná. Žloutnoucí a rozkládající se listy je vhodné z hladiny průběžně odstraňovat, protože jejich rozklad ubírá vodě kyslík, což se v jezírku s rybami projeví citelněji než v jezírku bez nich.
Odrůdu 'Barbara Dobbins' vyšlechtil americký šlechtitel Kirk Strawn a do prodeje ji uvedl v roce 1996. Pojmenoval ji po Barbaře Daviesové, která je mezi pojmenovanými odrůdami leknínů výjimkou - jde o jedinou osobu, po níž jsou pojmenovány dvě různé odrůdy. Strawn patřil k americké škole šlechtitelů druhé poloviny dvacátého století, kteří rozšířili barevnou paletu mrazuvzdorných leknínů o měděné, lososové a broskvové odstíny, jaké evropská produkce devatenáctého století prakticky neznala. 'Barbara Dobbins' patří právě do této skupiny měděně zbarvených odrůd s proměnlivou barevností květu.