Kyhanka bažinná 'Blue Lagoon' (Andromeda polifolia 'Blue Lagoon') je nízký stálezelený keřík z čeledi vřesovcovitých, vyšlechtěný z druhu, který obývá rašeliniště a vrchoviště kolem celé severní polokoule. Rod Andromeda má jediného zástupce a jeho jméno pochází od Carla Linného, který rostlinu poznal roku 1732 v Laponsku. Odrůda 'Blue Lagoon' se od ostatních kyhanek liší především tvarem: netvoří poléhavý koberec, ale kompaktní, zaoblený a hustý polštář, který si drží obrys bez zásahu.
Keřík dorůstá zhruba čtyřiceti centimetrů výšky a padesáti až sta centimetrů šířky, přičemž konečné velikosti dosáhne za pět až deset let. Výhony jsou tenké, husté a jen zvolna dřevnatějí. Listy jsou střídavé, úzce kopinaté, kožovité, s nazpět podvinutým okrajem a výrazným modrošedým povrchem; rub je bělavý, takže při pohybu ve větru trs probleskuje světlejším odstínem. Podoba s rozmarýnem je natolik silná, že se druh v angličtině i němčině jmenuje po něm. Modrošedá barva je u této odrůdy vůdčím znakem a zůstává čitelná po celý rok, v zimě často s purpurovým nádechem.
Kvete od jara do začátku léta, tedy déle, než bývá u drobných stálezelených keřů obvyklé. Květy jsou drobné, baňkovité, převislé, bledě růžové a sdružené po několika do vrcholových chomáčků; hustě posazené na koncích výhonů překrývají značnou část olistění. Jsou zdrojem nektaru pro včely a čmeláky. Po odkvětu zůstávají suché tobolky, které se dají ponechat nebo odstranit spolu s odumřelými větévkami.
Sezonní průběh je klidný. Nové letorosty vyrážejí v průběhu kvetení a po něm a jsou nejsvětlejší; přes léto rostlina jen mírně přirůstá a v zimě zůstává olistěná. Podzemními výběžky se pomalu rozšiřuje do stran, takže z jednotlivého keříku časem vznikne souvislejší polštář.
Nároky na půdu jsou přísné a nedají se obejít. Substrát musí být kyselý, humózní a rašelinný, trvale vlhký a bez vápna; snáší i těžší jílovité a hůř propustné půdy, pokud jsou kyselé, i trvale podmáčená místa u vody. Tvrdá vápnitá voda rostlině dlouhodobě škodí, proto se osvědčuje zálivka dešťovou vodou. Světlo je naopak tolerantní kapitola: prospívá na slunci, v polostínu i ve stínu, na plném slunci ovšem jen při zajištěné vlhkosti kořenů. Mrazuvzdornost odpovídá zhruba -20 °C, tedy zimám mírného pásu včetně drsnějších poloh, takže jde o odrůdu odolnější než starší výběry.
Řez je zbytečný. Odstraňují se pouze suché, poškozené nebo nemocné větévky, a to po odkvětu; tvarování by hustý polštář narušilo. Rostlina se množí hřížením, bylinnými řízky nebo oddělením výběžků.
V zahradě má 'Blue Lagoon' místo všude, kde je kyselý substrát: ve vřesovištích a rašelinných záhonech vedle vřesů, vřesovců, rododendronů a brusnic, na březích jezírek a v dešťových záhonech, ve skalkách s kyselým substrátem a v přední řadě smíšených výsadeb. Vzhledem k pravidelnému tvaru a mírné velikosti se dobře uplatní i v nádobě na terase, kde se snáz udrží rašelinný substrát a kyselá zálivka. Chladný modrošedý tón kontrastuje se sytě zelenými jehličnany i s podzimními barvami brusnic. Vzhledem k pomalému růstu snese i sousedství drobných skalniček, které by silnější dřevina potlačila. V nádobě je nutná stálá kontrola vlhkosti, protože rašelinný substrát po vyschnutí přijímá vodu jen obtížně. Zásadní je jedovatost: všechny části rostliny obsahují grayanotoxin a jsou silně jedovaté, otravu může způsobit i med z rozsáhlejších porostů.
Kyhanka je rostlina rašelinišť, tedy stanoviště, kterého v Evropě s odvodňováním krajiny dramaticky ubylo. Právě proto se do zahrad dostávala pomalu a dlouho platila za obtížnou; teprve rašelinné záhony a nádoby s kyselým substrátem jí otevřely cestu k běžnému pěstiteli. Rodové jméno dal rostlině Carl Linné během laponské cesty roku 1732 podle Andromedy z řeckých bájí, kterou mu připomněla útlá rostlinka stojící na kupce uprostřed vody. Odrůda 'Blue Lagoon' patří k novějším výběrům a spojuje dvě vlastnosti, které se u druhu nepotkávají často: hustý, sám od sebe zaoblený tvar a dlouhé kvetení od jara do začátku léta. Jméno „modrá laguna" odkazuje na chladný odstín olistění.