Kyhanka bažinná
Vlastnosti rostliny:

Kyhanka bažinná 'Blue Ice'

Andromeda polifolia 'Blue Ice'
Popis:
Úzké modrozelené lístky připomínají rozmarýn a na jaře je téměř úplně zakryjí shluky drobných růžových zvonečků. Nízký stálezelený keřík z rašelinišť severní polokoule, který v zahradě vyžaduje totéž co doma: kyselou, vlhkou a humózní půdu zcela bez vápna a chráněné místo. Zobrazit více
Vyberte některou z dostupných variant:
rostlina v květináči 3 l

výška rostliny 25-30 cm

0 ks
  299,00 Kč/ks
RO001112
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my
rostlina v květináči 2,5 l
SKLADEM 2 ks
  249,00 Kč/ks
RO009143
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my

Dlouhý popis:

Kyhanka bažinná 'Blue Ice' (Andromeda polifolia 'Blue Ice') je zakrslý stálezelený keřík z čeledi vřesovcovitých a jedna z nejrozšířenějších zahradních odrůd druhu, který roste okolo celé severní polokoule v rašeliništích a vrchovištích. Rod Andromeda má jediného zástupce a právě tento druh Carl Linné pojmenoval po mytologické Andromedě, když jej roku 1732 poznal na cestě Laponskem: útlá rostlinka stojící na ostrůvku uprostřed vody mu připomněla dívku připoutanou ke skále. Odrůda 'Blue Ice' byla ze druhu vybrána pro sytě modrošedý nádech listů a pro mimořádně bohaté kvetení.

Keřík je nízký, poléhavě rozprostřený a kompaktní, s tenkými dřevnatějícími výhony. Listy jsou střídavé, úzce kopinaté až čárkovité, kožovité, na okrajích nazpět podvinuté; svrchu jsou modrozelené až břidlicově modré, na rubu bělavé, což celému trsu dodává chladný, jinovatkový tón. Podobnost s rozmarýnem je natolik nápadná, že se druh anglicky i německy jmenuje po něm. Květy jsou drobné, baňkovité až soudečkovité, převislé, sytě růžové a sdružené po několika do chomáčků na koncích výhonů. Rozkvétají na jaře a u této odrůdy je jich takové množství, že olistění téměř zmizí; ve volné přírodě kvete druh od května do července. Po odkvětu zůstávají suché tobolky, které se dají ponechat.

Sezonní průběh je vyrovnaný. Nové letorosty vyrážejí po odkvětu a jsou zpočátku nejsvětlejší a nejvíc modré; přes léto keřík jen pomalu přirůstá a v zimě zůstává olistěný, přičemž modrošedá barva často přejde do purpurového nádechu. Rostlina se zvolna rozrůstá podzemními výběžky, takže časem tvoří souvislý nízký porost, nikoli izolovaný keřík.

Stanoviště je u kyhanky rozhodující a nepřipouští kompromis. Půda musí být kyselá, humózní, rašelinná a trvale vlhká; jde o typickou vápnostřežnou rostlinu, které vápnitá půda i tvrdá voda dlouhodobě neprospívají. Snáší i zamokřená místa a okraje jezírek, což ji odlišuje od většiny drobných stálezelených keřů. Světelné nároky jsou naopak volné: prospívá na slunci, v polostínu i ve stínu, přičemž na plném slunci je nutná stálá vlhkost kořenů. Vhodné je chráněné místo mimo ostrý zimní vítr; podle britské stupnice odpovídá odrůda kategorii H4, tedy běžným zimám s výjimkou nejdrsnějších poloh. V dlouhodobě podmáčené a zároveň těžké půdě hrozí kořenová hniloba.

Vzrůst je pomalý a konečná velikost malá. Výška se pohybuje mezi deseti a padesáti centimetry, obvykle blíž spodní hranici, zatímco šířka dosáhne padesáti až sta centimetrů; konečných rozměrů keřík dosáhne za pět až deset let. Řez prakticky nepotřebuje, odstraňují se jen suché a poškozené větévky po odkvětu.

V zahradě má 'Blue Ice' jasné místo: patří do vřesovišť a rašelinných záhonů společně s vřesy, vřesovci, rododendrony a brusnicemi, na břehy jezírek a do dešťových záhonů, do skalek s kyselým substrátem a do nádob plněných rašelinným substrátem. Modrošedý list dobře kontrastuje se sytě zelenými jehličnany i s podzimně barvícími brusnicemi. Díky pomalému růstu se hodí i do menších ploch a do žlabů, kde se snáz udrží rašelinný substrát a zálivka měkkou vodou. Množí se hřížením, bylinnými řízky nebo oddělením zakořeněných výběžků. Květy jsou vyhledávány včelami a čmeláky. Podstatná je jedovatost: všechny části obsahují grayanotoxin a jsou silně jedovaté, otravu může způsobit i med z rozsáhlejších porostů — výsadbu proto stojí za to zvážit tam, kde se pohybují malé děti.

Jméno rodu patří k nejpoetičtějším v celé botanice. Carl Linné poznal kyhanku během své laponské cesty roku 1732 a pojmenoval ji po Andromedě z řeckých bájí: útlá rostlinka stojící na kupce uprostřed rašelinné tůně mu připomněla dívku připoutanou ke skále a obklopenou mořem. Druhové jméno polifolia míří na úzké kožovité listy, které daly druhu i lidová jména odvozená od rozmarýnu — anglicky bog rosemary, německy Rosmarinheide. Rod Andromeda má jediného zástupce, o to větší pozornost se u něj soustředí na zahradní odrůdy. 'Blue Ice' je výběr oceňovaný za nejsytěji modrošedé olistění ze všech kyhanek a za kvetení, které olistění téměř zakryje. Přirozených rašelinišť, odkud druh pochází, přitom s odvodňováním krajiny výrazně ubylo.

Základní charakteristika rostliny

Vzrůst a velikostpoléhavý keřík, 10–50 cm vysoký a 50–100 cm široký, konečná velikost za 5–10 let
Květdrobné převislé růžové zvonečky ve shlucích, na jaře, olistění téměř zakryjí
Plodnenápadné suché tobolky, bez okrasného významu
Listúzký, kožovitý, modrozelený až břidlicově modrý, na rubu bělavý, stálezelený
Řezprakticky se neprovádí; po odkvětu jen odstranění suchých a poškozených větévek
Stanovištěslunce až stín, chráněné místo, kyselá rašelinná a trvale vlhká půda bez vápna
MrazuvzdornostH4, běžné zimy mírného pásu; kritická je spíš vysychající půda
Upozorněnívšechny části obsahují grayanotoxin a jsou silně jedovaté

Kalendář pěstování

FázeKdyPoznámky
Výsadbaduben až květen nebo zářído rašelinného kyselého substrátu, kořenový bal zapravte mělce
Zálivkaduben až zářízalévejte dešťovou vodou, půda nesmí vyschnout
Hnojenídubenslabá dávka hnojiva pro rostliny kyselomilné, bez vápna
Řezpo odkvětuvystřihněte jen suché a poškozené větévky, tvar se neupravuje
Zimní ochranalistopadmladé rostliny nastelte jehličím nebo rašelinou proti vysychání